Soud tak zvrátil rozhodnutí nižší soudní instance, která manželům Yunusovi a Elif Toprakovým zakázala pojmenovat dceru podle oblasti, kterou Kurdové považují za svou etnickou domovinu. Nižší soud rozhodl, že dát dítěti toto jméno by bylo "urážkou společnosti" a stanovil, že dívenka, které už je 23 měsíců, se namísto toho má jmenovat Helin, což je běžné jméno v turecké jihozápadní provincii Şanliurfa.
To ale nejvyšší soud zcela zamítl s tím, že každý rodič má právo pojmenovat vlastní dítě, i kdyby původ vybraného jména byl cizí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kurdové žijí v hornaté oblasti rozprostírající se od Íránu přes Irák a Sýrii až po jihovýchodní Turecko, a přestože nemají svou vlast, uchovali si vlastní jazyk, kulturu i kmenový systém. Kurdové nejsou ani Arabové, ani Turci nebo Peršané, a tudíž je vnímají jako hrozbu všechny čtyři země, které obývají.
Až do roku 2002 Turecko zakazovalo používání kurdštiny a její výuku ve školách. Slova "Kurd" a "kurdský" se ve veřejných debatách vůbec nevyskytovala, protože úřady jejich použití pokládaly za vyjádření podpory Strany kurdských pracujících (PKK) postavené mimo zákon. PKK požadovala nezávislost a v poslední době alespoň autonomii pro kurdské oblasti na jihovýchodě země.
Mezi PKK a vládou v Ankaře nyní probíhá křehký mírový proces poté, co vězněný vůdce skupiny Abdullah Öcalan v březnu vyhlásil historické příměří. V jeho rámci PKK souhlasila, že stáhne zhruba 2000 svých bojovníků z Turecka na základny v severním Iráku. PKK se chopila zbraní a začala bojovat za kurdskou samosprávu v roce 1984; zahájila tak konflikt, v němž zemřelo odhadem 45.000 lidí.
