1. Co spustilo současnou krizi?
Jde o sérii „zakázaných“ večírků, jež v sídle vlády v Downing Street proběhly během roku 2020. Ten nejproblémovější se měl odehrát v květnu, kdy bylo v Británii stále zakázané setkávání osob z různých domácností. Premiér se této akce prokazatelně zúčastnil – podle svých slov jen na 25 minut –, přičemž se údajně domníval, že jde o pracovní akci.
Johnsonův politický úkrok. Své aféry maskuje rozvolněním covidových pravidel a přiškrcením imigrace |
„Rád bych se omluvil,“ prohlásil před týdnem Johnson během tradičních středečních interpelací, známých jako otázky na ministerského předsedu. „Vím, že miliony lidí v minulých 18 měsících podstoupily neobyčejné oběti. Znám vztek, který cítí proti mně i vládě, kterou vedu, když se domnívají, že se v čísle 10 (sídlo premiéra – pozn. red.) nedodržují pravidla.“
I přes premiérovu omluvu však krize gradovala a vyvrcholila ve středu otevřenou rebelií konzervativních poslanců. Ti odevzdali přinejmenším jedenáct dopisů žádajících hlasování o nedůvěře vládě. To ale bylo málo, poněvadž na Johnsonovo úspěšné nahrazení by jich potřebovali alespoň 54. Premiér následně rebelům vzkázal, že odstoupit nehodlá a de facto je vyzval k otevřené konfrontaci.
2. Kdy ke konfrontaci dojde?
Někdy v příštím týdnu. Předpokládá se, že rozhodujícím momentem bude odevzdání závěrečné zprávy vyšetřování státní úřednice Sue Grayové, jež byla Johnsonem pověřena osvětlením celé kauzy známé jako partygate.
Johnson slíbil, že na závěry zprávy „zareaguje, jak bude vhodné“, což bylo některými komentátory pochopeno jako příslib rezignace. Jiní britští novináři jsou však přesvědčeni, že premiér po dobrém neodejde, a lze tak očekávat další potenciální vzpouru konzervativců, pakliže Grayová shledá Johnsona „vinným“ z porušení platných restrikcí.
3. Co vězí za ztrátou podpory?
I přesto, že se současná kauza točí okolo „zakázaných“ party, vzpoura konzervativců má mnohem hlubší příčiny. S trochou nadsázky by se dalo dokonce říci, že se jedná spíš o záminku. Premiér, jenž byl zvolen na vlně konzervativně-libertariánské vzpoury proti „antibrexitovému establishmentu“, totiž podle své základny zradil původní ideály. Během dlouhé pandemie covidu se připojil jasně na stranu příznivců lockdownu a rozsáhlé očkovací kampaně. Trnem v oku je pro některé také jeho velice halasná „zelená“ politika na podporu obnovitelných zdrojů.
Další tajná párty Borise Johnsona. Britský premiér se potýká se skandály i vzpourou vlastních poslanců |
Johnson si to uvědomuje lépe než kdo jiný. Právě proto bylo jeho reakcí na krizi zrušení všech platných covidových restrikcí, včetně nutnosti izolovat se v případě pozitivního testu. Nařízení vejde v platnost příští čtvrtek, což pravděpodobně záměrně koliduje s předpokládaným datem odevzdání zprávy Grayové.
Dalším vstřícným gestem k pravému křídlu strany bylo zostření imigračního systému. Podle deníku The Times by žadatelé o azyl měli být nově posíláni do třetích zemí – uvažuje se o Ghaně či Rwandě –, kterým by Londýn na oplátku poslal miliony liber. Tento plán není úplně nový – něco podobného v minulosti zamýšlela ministryně vnitra Priti Patelová, která si naopak vyhlédla malý sopečný ostrov Ascension na úrovni rovníkové Afriky. Ten od nejbližší pevniny dělí asi 1600 kilometrů.
4. Co na to britská veřejnost?
Právě její soud hraje v celé kauze rozhodující úlohu. Konzervativní poslanci se totiž o případném vyslovení nedůvěry budou rozhodovat primárně s ohledem na své voličstvo. Pokud jim průzkumy veřejného mínění – a ty byly kolem Vánoc nepříznivé – napoví, že Johnson nadále není pro stranu přínosem, půjde z kola ven.
Chleba se bude lámat nejpozději 5. května, kdy proběhnou lokální volby do zastupitelstev v Londýně, Walesu a Skotsku. Pro Johnsona půjde o politický zápas na život a na smrt. Pokud konzervativci vyhrají, možná, že mu jeho spolustraníci ještě dají šanci. Pokud prohrají, jeho osud je zpečetěn.
