S odporem covidových skeptiků se sice premiér musel potýkat od počátku pandemie, ještě nikdy se ale nestalo, že by přetlačili jeho komfortní většinu 79 hlasů. Důvodem je mimo jiné série skandálů, která premiéra postihla v poslední době a oslabila jeho pozici uvnitř Konzervativní strany.
„To nás pohnulo k tomu, abychom už slepě neposlouchali, cokoli nám whip (poslanec zodpovědný za stranickou disciplínu – pozn. red.) nakáže,“ řekl levicovému deníku The Guardian nejmenovaný konzervativní poslanec ze zadních lavic. Jiný poslanec šel ještě dál: „Pokud se rozhodnou na nás tlačit, uspíší to Borisův odchod – a ten už se uspíšil tak jako tak.“
Střelba z vlastních řad
Do středy se proti Johnsonovi mělo vyslovit až 12 poslanců. Na svém Twitteru to uvedl oblíbený konzervativní podcaster Christopher Hope, v britských kuloárech přezdívaný Kosa. Pro skutečné sesazení premiéra by však rebelové potřebovali hlasů 54. Formálně by k tomu došlo zasláním jejich dopisů Komisi 1922, která sdružuje konzervativní poslance ze zadních lavic a je zodpovědná za případné vyslovení nedůvěry. Pod hrozbou takového scénáře rezignovala například Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová.
Neočkovaní chtějí na běžky, ty jsou vyprodané. Kvůli covidu i vyhořelé továrně Fischer |
Tyto zprávy je třeba brát s jistou rezervou – britská média ministerského předsedu „pohřbívají“ s železnou pravidelností. Určitě ale platí, že takhle vážné krizi Johnson zatím během svého premiérování nečelil – a to ani v době, kdy se proti němu obrátil Dominic Cummings, jeho někdejší pravá ruka, a začal zveřejňovat jejich interní komunikaci. Tlak navíc momentálně přichází zprava, nikoli zleva, což je pro premiéra obzvlášť ošidné. Právě konzervativně-libertariánskému křídlu své strany totiž vděčí za zvolení.
Stojí za pozornost, že nemalou úlohu v konzervativní vzpouře hraje pravicový časopis The Spectator, který Johnson kdysi vedl jako šéfredaktor. Právě ve Spectatoru již v pondělí ráno vyšel téměř kompletní seznam jmen konzervativních rebelů, kteří potom ve středu hlasovali proti premiérovi.
Šéfredaktor Spectatoru Fraser Nelson se proti covidovým restrikcím vyslovuje již delší dobu a nezdá se, že by zamýšlel ustoupit. „(Naše) policie už znovu jde po lidech, kteří nenosí roušky v hromadné dopravě, navzdory tomu, že chybí jakékoli důkazy, že by tohle ve skutečnosti mělo na něco vliv,“ napsal například před týdnem ve svém pravidelném sloupku pro deník The Daily Telegraph. Pro Johnsona je to nebezpečné především proto, že Spectator i Telegraph mají v britských pravicových kruzích nezanedbatelný vliv a Nelson – který mu očividně vyhlásil válku – je jednou z nejviditelnějších postav obou plátků.
Ve Shropshiru mají navrch liberálové
Dobrým barometrem popularity ministerského předsedy (a vládnoucích konzervativců vůbec) budou dnešní doplňovací volby v hrabství North Shropshire. Křeslo, jež by za normálních okolností bylo považováno za bezpečně „modré“, neboli konzervativní, je dle průzkumů veřejného mínění v ohrožení.
Navrch má momentálně kandidátka liberálních demokratů, což je přinejmenším pozoruhodné, poněvadž North Shropshire v červnu 2016 hlasoval víc než z 60 procent pro brexit a právě liberální demokraté byli největšími zastánci setrvání Británie v Evropské unii.
Lyžovačka v Itálii? Nově bude nutné předložit k vakcinaci i negativní test, neočkované čeká navíc karanténa |
Pokud by konzervativci doplňovací volby skutečně prohráli, jejich masivní většinu v parlamentu to neohrozí a Borisi Johnsonovi to vaz nezlomí. Vyslalo by to ale hlasitý signál, že konzervativní základna není se svým premiérem spokojená. A podobné signály jsou více než bedlivě sledovány konzervativními jestřáby, kteří se budou právem ptát, nakolik je jim Boris Johnson stále užitečný.
