Historicky první porážku na půdě britského parlamentu utrpěl premiér Johnson již v úterý večer. Jednadvacet poslanců Johnsonovy Konzervativní strany hlasovalo proti vládě, čímž umožnili opozici ve středu předložit zákon, který měl za cíl zablokovat brexit bez dohody a odchod z EU odsunout.
Mezi 21 vyloučenými konzervativci je i vnuk Winstona Churchilla. Tohle přesně plánovali, posteskl si |
Přestože šlo o „pouhé“ zařazení bodu jednání do programu, stálo to vzpurné poslance členství ve straně, což předem avizoval premiér. Mezi vyloučenými byl mimo jiné i vnuk Winstona Churchilla Nicholas Soames. Poslanci ale nepřišli o své místo ve sněmovně a mohli tak, byť jako nezávislí, ve středu večer rozhodnout o zablokování tzv. tvrdého brexitu. A to se jim v pozdních večerních hodinách podařilo.
Pro zákon hlasovalo 327 poslanců, proti bylo 299. Johnson byl tak opět poražen.
Návrh zákona, který v pondělí zveřejnil labouristický poslanec Hilary Benn, a který si ve středu poslanci odhlasovali, dal vládě čas do 19. října, aby mohla dojednat novou dohodu s Evropskou unií na summitu 17. října. Pokud ale vyjednávání nedopadnou, Spojené království nebude moct odejít z unie bez dohody. Zákon totiž zaváže premiéra, aby dopisem požádal předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.
Poslanci zároveň schválili překvapivý dodatek, který v případě, že vláda nezvládne vyjednat novou dohodu, umožní parlamentní hlasování o několikrát odmítnuté dohodě bývalé premiérky Theresy Mayové. Opozice by tak dostala do rukou další možnost v případě, že by Evropská rada odložení brexitu odmítla.
1/8 The European Union (Withdrawal) (No. 6) Bill 2019 pic.twitter.com/16cmhdRkOp
— Hilary Benn (@hilarybennmp) September 2, 2019
Raději volby, než nemít možnost ‚tvrdého brexitu‘
Johnson však již v úterý večer připustil, že než přijít o možnost brexitu bez dohody, raději bude požadovat nové volby. „Nechci volby, ale pokud si poslanci vynutí další zbytečný odklad brexitu, možná o léta, pak toto (předčasné volby) bude jediný způsob, jak to řešit. Mohu potvrdit, že dnes večer předložíme iniciativu podle Fixed Term Parliament Act (zákona o rozpuštění parlamentu a stanovení data voleb),“ avizoval již v úterý premiér.
Boris Johnson emotivně gestikuluje na jednání lídrů zemí G7.
Scénář pro středeční večer tak byl jasný. Poté, co poslanci schválili Bennův zákon, premiér Johnson okamžitě požádal o hlasování o předčasných volbách, které vláda chce stanovit na 15. října, aby vítěz voleb mohl zamířit na unijní summit s jasným mandátem.
Druhá porážka v jeden den
„Tato země si musí vybrat, kdo ji povede,“ uvedl premiér Johnson v parlamentu. Opozice však na nabídku zřejmě nepřistoupí. „Nabídka voleb od premiéra je v tuto chvíli jako nabídka jablka pro Sněhurku, akorát by otrávila tuto zemi,“ uvedl šéf opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn
K vyvolání předčasných voleb premiér potřeboval minimální podporu dvou třetin poslanců v parlamentu, kterou ale nedisponoval. Pro volby se vyslovilo pouhých 298 poslanců, potřeba bylo však 434 hlasů. Proti bylo 56 poslanců, zbylí se nevyjádřili, což ale stačilo, aby se volby neuskutečnily.
Opozice ústy poslance Iana Blackforda ze Skotské národní strany (SNP) sice připustila možnost předčasných voleb, ale až poté, co bude přijat Bennův zákon o brexitu definitivně.
Problémy v horní komoře
Celý plán opozice totiž mohlo zvrátit hned několik faktorů. Za prvé jej může odmítnout Horní komora parlamentu, což by podle deníku The Times vedlo k hlasování o důvěře vlády. Zároveň by mohla Sněmovna lordů protahovat přijetí zákona tak dlouho, než dojde k Johnsonem vyžádanému přerušení provozu parlamentu do 14. října, které připraví poslance o více než měsíc zasedání. Opozice vládní krok o přerušení provozu napadla u soudu, ten ale ve středu rozhodl ve prospěch vlády.
Britská vláda nicméně podle agentury DPA ustoupila od odporu k zákonu, který má zabránit neřízenému odchodu z Evropské unie. Johnsonův kabinet se v noci ze středy na čtvrtek shodl s opozicí na tom, že v horní komoře parlamentu, Sněmovně lordů, nebude návrh blokován a že bude schválen do pátečního odpoledne.
Co za změnou názoru vlády stojí, není jasné. Vláda je nicméně v případě vypsání předčasných voleb odkázaná na podporu opozice. Johnson chtěl, aby poslanci schválili předčasné volby na 15. října, což ale odmítli. Vůdce opozice Jeremy Corbyn jako podmínku uvedl, že nejdříve musí být schválen zákon proti neřízenému brexitu. Podle DPA tak není vyloučeno, že se vláda již v pondělí pokusí požádat parlament znovu o vypsání předčasných voleb.
‚Schůzka na ho*no.‘ Johnson jednal s rebely proti současné podobě brexitu, nepřesvědčil je |
Podle britských médií může v nadcházejících dnech dojít i na hlasování o důvěře vlády. Pokud by Johnsonův kabinet padl, musela by být v nacházejících 14 dnech zformována vláda nová. Tu by vedl buď šéf opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn, nebo by mohla vzniknout tzv. vláda národní jednoty (vláda složená ze všech parlamentních stran fungující po dobu krizového období). Pokud by se tak nestalo, došlo by na předčasné volby, a tedy Johnsonovo vítězství, jelikož by brexit bez dohody zůstal ve hře.
Ať už projde Bennův zákon Sněmovnou lordů, nebo dojde k sestavení nové vlády, konečné rozhodnutí bude za všech okolností ležet na Evropské radě. Právě ta totiž může zamítnout britskou žádost o další odklad a brexit by se uskutečnil 31. října. Britští poslanci by tak měli před sebou jen dvě volby - buď přistoupit na původní dohodu premiérky Mayové, kterou již třikrát odmítli, nebo nést důsledky tvrdého brexitu.
Přehled hlavních událostí v Británii od referenda o brexitu v roce 2016:
|
