„Nevrátíme se ke stejnému nefunkčnímu modelu s nízkými mzdami, nízkým růstem, nízkou kvalifikací a nízkou produktivitou – což umožnila a podporovala nekontrolovaná imigrace,“ pronesl před delegáty strany Johnson. „Pouštíme se nyní do změny směru, kterou britská ekonomika dlouho potřebovala,“ dodal šéf britské vlády.
PETRÁČEK: Borisova revoluce. Levnými přistěhovalci nejsou Indové, ale my |
Touto změnou experti rozumí reorientaci na mimoevropské trhy, masivní „zelené“ investice a větší důraz na digitální ekonomiku – mezi příznivci brexitu se například dlouho hovořilo o konceptu Londýna coby „Singapuru na Temži“.
Na své straně má britský premiér nejnovější statistiky. Spojené království totiž v současnosti roste nejrychleji ze všech zemí G7. Kritikové sice poukazují na to, že britská ekonomika trpěla nejvíc během koronavirové krize, a tudíž se nyní pouze rychleji propracovává zpátky do původního stavu. Všeobecně se však soudí, že ostrovní hospodářství je jako celek ve slušné kondici.
Palivová krize
Naopak proti premiérovi hovoří palivová krize, jež britské ostrovy postihla koncem září a dosud trvá. Zemi chybí až 100 tisíc řidičů kamionů, což se v praxi projevuje mimo jiné nedostatkem benzinu na některých čerpacích stanicích a některých potravin v obchodech.
  |
Od pondělí s distribucí paliva pomáhají vojáci a na většině čerpaček je stále tankování omezeno na 30 liber. To je asi 900 korun a při současné inflaci nevystačí ani na polovinu nádrže.
Experti zároveň varují, že fronty na pumpách jen tak nezmizí. Vrcholu by krize mohla dostoupit okolo Vánoc. Krizové schéma, které britská vláda spustila a mělo zajistit dočasné vízum až pěti tisícům řidičů z EU, dosud příliš zájemců nenalákalo. Britská státní správa ví o 127 žadatelích.
Johnson ve své řeči zároveň obhajoval přísnou imigrační politiku konzervativců, přičemž vyzdvihnul, že se Británie otevřela desítkám tisíc obyvatelů Hongkongu a afghánským uprchlíkům. Lidé by však podle něj měli přicházet do Británie legálně.
