Siegmund ve čtvrtek na ustavujícím zasedání frakce AfD v regionálním parlamentu mluvil o výrobě zbraní v souvislosti s postupem proti migrantům. Odpovídal na otázku novináře týkající se plánu izraelské zbrojovky na otevření podniku v Sasku-Anhaltsku.
„Paušálně nezatracujeme výrobu vojenské techniky, protože při pozdější remigrační a deportační ofenzivě budeme samozřejmě potřebovat odpovídající prostředky, které nám pomohou,“ řekl.
Termín „remigrace“ pochází původně z výzkumu migrace. V krajně pravicových kruzích je výraz používaný jako eufemismus pro požadavek na masové deportace lidí s přistěhovaleckým původem. AfD o „remigraci“ mluvila i ve volební kampani před volbami do zemského sněmu, které se konaly minulou neděli.
Siegmundovy výroky vyvolaly ostrou kritiku. Šéfka frakce sociálních demokratů v sasko-anhaltském zemském sněmu Katja Pähleová řekla, že jeho vyjádření „dosáhla nové kvality“. „Kdo v souvislosti s ohlášeným hromadným vyhošťováním lidí ze Saska-Anhaltska zmiňuje zrovna zbrojní materiál, ten mluví o násilí jako o politickém prostředku,“ uvedla Pähleová. Nejde podle ní o žádnou nejednoznačnou formulaci, ale o politickou výhrůžku.
Sociálnědemokratická politička zároveň žádala, aby k Siegmundovu výroku zaujalo stanovisko Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Tato levicově populistická strana dává najevo, že by v určitých oblastech mohla s AfD v Sasku-Anhaltsku spolupracovat. Ostatní strany, které se po regionálních volbách dostaly do zemského sněmu, odmítly, že by mohly s AfD uzavřít koalici.
Spolupředseda BSW Fabio De Masi řekl, že „AfD podporuje zbrojení a usídlením izraelského zbrojního koncernu ospravedlňuje využití zbrojní techniky k remigraci“.
Výrobnu v sasko-anhaltském Sangerhausenu si chce zřídit izraelská firma Elbit Systems. Proti plánům izraelské zbrojovky, která vyrábí drony, houfnice nebo raketomety, protestují někteří obyvatelé Sangerhausenu. Podporuje je v tom BSW.
„Budeme se chtít pečlivě podívat, co se tam bude vyrábět, za jakých podmínek a zda bychom se nedostali do nebezpečí, že bychom se podíleli na cizích konfliktech. Pak bychom se na to dívali více kriticky,“ řekl také Siegmund.
AfD žaluje Merze kvůli slovům o etnické čistce
Ve stejné době, kdy se rozhořel skandál kolem slov Siegmunda, AfD uvedla, že podala trestní oznámení na kancléře Friedricha Merze kvůli jeho středeční řeči v parlamentu. Merz v ní AfD obvinil, že svým plánem takzvané remigrace v Německu v podstatě chystá etnickou čistku.
Kancléř ve středeční debatě, která se měla týkat návrhu státního rozpočtu, AfD ostře kritizoval. V neděli strana vyhrála zemské volby v Sasku-Anhaltsku se ziskem 43,8 procenta hlasů. Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU) dostala jen 17,2 procenta, a oproti volbám před pěti lety tak ztratila téměř 20 procentních bodů. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku považuje od roku 2023 místní organizaci AfD za prokazatelně pravicově extremistickou.
Merz v projevu označil AfD za destruktivní sílu, která chce destabilizovat Německo.
„V řemeslných oborech pracují také miliony lidí s migračním původem. A kdyby se to stalo skutečností, co tu propagujete, tedy remigrace, což není nic jiného než etnická čistka podle barvy kůže a původu, nic jiného...,“ řekl Merz, kterého pak přerušily rozhořčené výkřiky z řad AfD. „Dámy a pánové, slovo remigrace není nic jiného než synonymum etnické čistky podle původu a barvy kůže,“ dodal.
Člen frakce AfD Stephan Brandner označil Merzův výrok za absolutně nepřijatelný a trestně relevantní. zároveň oznámil, že strana podává na kancléře trestní oznámení. Výrok podle Brandnera nekryje ani takzvaná poslanecká indemnita, tedy právo beztrestnosti týkající se hlasování poslanců a jejich projevů v plénu nebo ve výborech.
V německém právním systému je z indemnity vyňatý případ, kdy se jedná o takzvanou nactiutrhačskou urážku. Úřady mohou poslance v takovém případě vyšetřovat, před vznesením obžaloby ale musí požádat Spolkový sněm, aby ho zbavil imunity.
AfD míří za výhrou na severu, Levice v Berlíně
Německo po hlasování v Sasku-Anhaltsku čekají příští týden další zemské volby. Tentokrát v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně. V první zmíněné spolkové zemi se opět očekává vítězství AfD, byť jen s malým náskokem před sociálními demokraty (SPD).
Meklenbursko-Přední Pomořansko nacházející se na severovýchodě Německa má zhruba 1,6 milionu obyvatel a ze 16 spolkových zemí nejnižší hustotu zalidnění. Největšími městy jsou Rostock se zhruba 200 tisíci obyvateli a metropole Schwerin se 130 tisíci.
Spolu s Berlínem je Meklenbursko-Přední Pomořansko jedinou východoněmeckou spolkovou zemí, ve které místní tajná služba nepovažuje AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Vede ji jen jako podezřelou z krajně pravicových aktivit.
Průzkum institutu Forschungsgruppe Wahlen (FGW) tam AfD přisuzuje zisk 37 procent hlasů, zatímco SPD současné premiérky Manuely Schwesigové 34 procent. SPD se v posledních měsících podařilo značný náskok AfD výrazně snížit, například v květnu činil v průzkumu Infratest dimap rozdíl ještě devět procentních bodů.
MECKLENBURG-VORPOMMERN | Sonntagsfrage Landtagswahl Forschungsgruppe Wahlen/ZDF
AfD: 37% (+20,3)
SPD: 34% (-5,6)
LINKE: 10% (+0,1)
CDU: 7% (-6,3)
GRÜNE: 5% (-1,3)
BSW: 4% (NEU)
Sonstige: 3% (-11,2)
Änderungen zum Wahlergebnis von 2021
Verlauf: https://t.co/UMgk9Dtnf7
#ltwmv https://t.co/Ma2021bz37
Další volební debakl ale podle průzkumu čeká v Meklenbursku-Předním Pomořansku Merzovu Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Podle FGW by mohla dostat jen sedm procent hlasů. To by byl její nejhorší výsledek v jakýchkoli zemských volbách od založení spolkové republiky v roce 1949. CDU by překonala i radikálně levicová strana Levice se ziskem deseti procent hlasů. Zelení jsou na pěti procentech, tedy na hranici zvolení do zemského sněmu.
V Berlíně, kterému nyní vládne koalice CDU a SPD, se bude volit v týž den jako v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Berlín, který je nejen hlavním městem, ale zároveň i jednou ze spolkových zemí, má zhruba 3,8 milionu obyvatel. Podle průzkumu FGW ve volbách do místní Poslanecké sněmovny těsně zvítězí Levice vedená Elif Eralpovou před CDU pod vedením Stefana Everse. Levici připisuje průzkum 23 a CDU 21 procent hlasů.
BERLIN | Sonntagsfrage Abgeordnetenhauswahl Forschungsgruppe Wahlen/ZDF
LINKE: 23% (+10,8)
CDU: 21% (-7,2)
AfD: 17% (+7,9)
GRÜNE: 16% (-2,4)
SPD: 10% (-8,4)
BSW: 3% (NEU)
Sonstige: 10% (-3,6)
Änderungen zum Wahlergebnis von 2023
Verlauf: https://t.co/gZYRvYkoH8
#aghw #ltwbe https://t.co/jucLilYsHC
Na třetím místě by se mohla v metropoli umístit AfD se 17 procenty, následovaná stranou Zelených s 16 procenty hlasů. Sociálním demokratům předpovídá sondáž desetiprocentní zisk. V Berlíně průzkumy z posledních týdnů nemají jasného favorita. Na čtyřech předních příčkách se střídají všechny čtyři strany: Levice, CDU, AfD a Zelení.
Data posledního průzkumu v Berlíně pocházejí z období od pondělí do čtvrtka. Německá média přitom ve středu informovala, že policie prohledala v Berlíně a Hannoveru kanceláře a domov lídra SPD do voleb Steffena Kracha. Státní zastupitelství v Hannoveru vede proti němu vyšetřování kvůli podezření z úplatkářství. Krach jakékoli pochybení odmítá.
