Vládnoucí proislámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) usiluje o změnu ústavy platné od 80. let po vojenském převratu, aby mimo jiné posílila pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
  |
Erdoganovi kritici se ale obávají, že tento politik s autoritářskými sklony bude koncentrovat ve svých rukou příliš moci. Přitom je neuklidňuje příslib AKP, že součástí ústavy mají být i evropské normy lidských práv.
Islámský stát není pro Erdogana hrozbou. Jde mu o Kurdy, říká expertka z Turecka |
„Především by nová ústava neměla být sekulární,“ prohlásil šéf parlamentu na jedné konferenci podle videa kolujícího v tureckých médiích.
„Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ citovala Kahramana agentura Anadolu.
Secularism shouldn’t be in Turkey’s new constitution: Parliament speaker https://t.co/RZbQY3Dxp8 pic.twitter.com/B5teguqgFa
— Hürriyet Daily News (@HDNER) 26. dubna 2016
„Chaos na Blízkém východě je výsledkem postojů, které stejně jako vy dělají z náboženství nástroj politiky,“ reagoval na internetu šéf kemalistické opozice Kemal Kiliçdaroglu. „Sekularismus je tu proto, aby každý mohl prožívat svobodně svou víru, pane Kahramane,“ dodal.
V posledních letech je AKP stále častěji kritizovaná za to, že navzdory proklamacím o zachování sekularismu usiluje o islamizaci země. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za „rouhání“ kvůli kritice proroka Mohameda.
Urážka prezidenta? Turečtí psychologové soudí Gluma kvůli vtipu s Erdoganem |
Turecký stát od náboženství oddělil zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk po rozpadu Osmanské říše, který následoval po prohrané první světové válce. Od té doby turecká armáda, která se pasovala do role strážkyně Kemalova odkazu, několikrát provedla státní převrat, aby zabránila podle názoru jejích představitelů přílišné islamizaci země.
