Na dně košíku Floriana Doua jsou klobásy za pět eur a nic jiného. Při nákupu v supermarketu si mohl dovolit jen tolik, a to i díky tomu, že byl produkt ve slevě. Byl konec minulého týdne, konec měsíce. „Celý můj plat i moje žena jsou již deset dní pryč,“ postěžoval si. Právě toto bylo společné pro řadu lidí, kteří se vypravili z venkova do francouzské metropole. Ačkoliv lidé z malého francouzského města Guéret nemají mnoho peněz, rozhodli se poslední zdroje vynaložit na cestu do Paříže, aby protestovali proti vládnímu rozhodnutí zvednout ceny pohonných hmot.
Demonstrace „žlutých vest“ jsou zatím nejsilnějším a nejnásilnějším projevem nesouhlasu s politikou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Většina lidí, řízená pouze informacemi na sociálních sítích, se nakonec dostavila v sobotu na Champs-Élysées a ke břehům řeky Seiny, kde je již vláda nemohla ignorovat. Násilné protesty, při kterých hořely i automobily, jsou však všudypřítomné po celé Francii a přinesly již první oběti. Tři lidé zemřeli, přibližně 260 bylo zraněno a kolem 400 bylo zatčeno.
Například nedaleko Lyonu v Puy-en-Velay podle deníku Le Monde hořela radnice. Francouzi jsou nespokojení i s tím, že se o jejich problémy nestarají ani místní politici. Například bývalý starosta tohoto města Laurent Wauquiez, šéf Republikánů a lídr regionální tripartity, se stal terčem kritiky poté, co se vysmál protestujícím ve svém distriktu.
  |
Podobné protesty však Francouzi očekávali od začátku Macronovy vlády, který již v kampani sliboval, že omezí sociální stát, pokusí se vytvořit vyrovnaný rozpočet a Francii učinit více konkurenceschopnou. Až navýšení ceny paliv mu však zlomilo vaz. Zasáhlo totiž obyčejné lidi, kteří již tak mají hluboko do kapsy a automobily potřebují ke každodenním činnostem. Mezi protestujícími jsou lidé pracující jako řidiči autobusů, sanitek, kamionů, ale i elektrikáři a instalatéři.
„Žijeme v trvalém stresu,“ říká 46letý Fabrice Girardin, který donedávna pracoval jako pokládač koberců. „Na konci každého měsíce řešíme otázku, jestli budeme mít co jíst. Už teď jsme na nule,“ pokračuje. Se svým průměrným platem 1200 eur (přibližně 31 tisíc korun) jen tak tak pokryje náklady za účty.
‚Žluté vesty‘ v pařížských ulicích.
Podobně je na tom i matka tří dětí Laetitia Depourtouxová, která pracuje jako sestra v nemocnici. Ačkoliv s manželem vydělají v přepočtu kolem 80 tisíc korun, tvrdí, že po zaplacení splátek za hypotéku a běžných účtů nemají na konci měsíce nic. Oba se proto připojili k demonstracím v hlavním městě. „Dokud bude toto hnutí pokračovat, budeme jeho součástí,“ tvrdí Depourtouxová.
Hledá se řešení
Francouzská vláda v pondělí ve snaze zastavit protesty, ke kterým se již připojily i stovky zaměstnanců sanitní služby, zahájila politické konzultace. Právě ty mají pomoci vyřešit krizi vyvolanou protesty takzvaného hnutí žlutých vest místo debatovaného vyhlášení výjimečného stavu. Po nich prý premiér Édouard Philippe ohlásí nová opatření.
Ministr financí Bruno Le Maire v pondělí řekl, že by se mělo urychlit snižování daní. Krize kolem protestů má podle něj hluboké kořeny. „Méně veřejných výdajů a nižší daně, to je podmínka blahobytu všech Francouzů, to jsou podmínky, jak se zbavit naší dluhové zátěže,“ dodal podle médií ministr.
Prozatím Philippe zahájil konzultace se zástupci politických stran a v úterý přijme delegaci hnutí žlutých vest. První z politiků, s nimiž premiér jednal, byla pařížská starostka Anne Hidalgová. „Přišla jsem tlumočit názor Pařížanek a Pařížanů, které pohled na město v takovém stavu šokuje,“ uvedla s tím, že ji premiér ujistil, že radní budou v příštím týdnu více zapojeni do přípravy bezpečnostních opatření.
Philippe kvůli situaci nejel na klimatickou konferenci do Polska. Mezi politiky, které v následujících dnech přijme, bude i Marine Le Penová z Národního sdružení (RN), Nicolas Dupont-Aignan ze strany Vzhůru, Francie (DLF), Olivier Faure ze Socialistické strany (PS), Benoît Hamon ze strany Génération.s, Jean-Christophe Lagarde ze Svazu demokratů a nezávislých (UDI) a další.
