„Rozhodnutí ještě nepadlo, ale já říkám: ‚Já jsem pro‘. Ne, abychom vyhrožovali, ale abychom dali jasně najevo, že schválené rozhodnutí je součástí platného práva, i když někdo hlasoval proti němu,“ řekl Juncker, šéf komise.
Formálně komise ještě o dalším postupu nerozhodla, učinit by tak měla na úterním zasedání. Pokud se EK na zahájení procedury shodne, nejdříve do daných členských států pošle oficiální upozornění, které je prvním krokem v několikastupňovém řízení. To může skončit soudem, který může rozhodnout o pokutě pro členský stát.
Solidarita nemůže být jednosměrkou
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos v úterý ve Štrasburku zveřejní další pravidelnou zprávu o pokroku v unijních programech přesídlování a přerozdělování uprchlíků. Když minulý měsíc představoval novinářům tu předcházející pohrozil, že komise nebude váhat a řízení vůči Polsku, Maďarsku a ČR spustí, pokud tyto země nezmění svůj přístup.
„Tady jde o evropskou solidaritu, která nemůže být jednosměrkou. Provoz se v ní musí pohybovat oběma směry,“ řekl dále k dlouhodobému sporu evropských zemí o kvóty Juncker.
Česko přijalo jen 12 migrantů, kvůli bezpečnosti
Česko bylo jednou ze zemí, které roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle nedávného vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nepřijme. Chovanec to zdůvodnil mimo jiné zhoršenou bezpečnostní situací.
Už 7. června uvedl ministr Chovanec, že pokud by Evropská unie chtěla pokutovat Česko za nedodržení kvót na přerozdělování uprchlíků, měla by se země bránit před evropským soudním dvorem. Závazky nesplnily téměř všechny unijní země, řekl ve středu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V případě sankcí by se také mělo uvažovat o tom, zda má cenu například posílat policisty nebo peníze do zemí zasažených migračních krizí, což považuje za efektivnější než kvóty.