Původní bilance hovořila o šesti obětech na životech a více než dvou desítkách zraněných. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Ministerstvo obrany podle agentury AP oznámilo, že útočník s autem naloženým výbušninami najel do obrněného vozu, který byl zaparkován jen asi 200 metrů od velkého stanu určeného pro zasedání Velké rady. Podle údajů ministerstva jsou mezi mrtvými jeden voják a jeden policista.
Útok se stal jen několik hodin poté, co v sobotu afghánský prezident Hamíd Karzáí oznámil, že je hotov návrh bezpečnostní dohody, která má zajistit přítomnost amerických vojáků v zemi i po stažení většiny západních jednotek v roce 2014.
Rozhodnutí Velké rady
Pokud Lója džirga ujednání odmítne, Afghánistán podle Karzáího pravděpodobně spornou dohodu o setrvání amerických vojáků v této islámské zemi nepodepíše. Prohlášení není překvapivé, protože se očekávalo, že Karzáí bude rozhodnutí Velké rady respektovat.
Již v říjnu Washington s Kábulem oznámily, že se v zásadě shodly na klíčových částech dohody. Nyní je návrh dokumentu zcela hotov.
Dohoda mimo jiné předpokládá pronajímání určitého počtu vojenských základen v Afghánistánu Američanům nebo hlavní požadavek Washingtonu - vynětí příslušníků americké armády z afghánské jurisdikce, což jim zaručuje imunitu před místní justicí.
Zasedání začne ve čtvrtek
Lója džirga, tradiční paštunská instituce, která má vyšší pravomoc než parlament, zahájí zasedání ve čtvrtek. Pokud dohodu přijme, postoupí ji následně parlamentu k závěrečnému odsouhlasení. Rozhodnutí Velké rady jsou závazná pro všechny orgány státní moci a mají účinnost zákona.
Karzáí několik hodin před atentátem podle agentury AFP pozval k účasti na zasedání přívržence fundamentalistického hnutí Taliban. Povstalci ale prohlásili, že zasedání považují za frašku, a varovali jeho účastníky před trestem, pokud bude dohoda schválena.
Původci dnešního útoku zatím nejsou známi. AFP ale napsala, že sebevražedné atentáty mají v oblibě talibanci, které v roce 2001 od moci vyhnala mezinárodní vojenská koalice v čele s USA.
