Kambodžské matky prodávají panenství svých nezletilých dcer

Příběh první - Kieu, dvanáct let

Rodina dnes čtrnáctileté Kieu se před dvěma roky potýkala s vážnými problémy. Trpěli hlady, neboť otec, který rodinu živil, onemocněl tuberkulózou a nemohl pracovat. Od místního lichváře si vypůjčili peníze, jenže původní dluh ve výši 200 dolarů se kvůli vysokým úrokům vyšplhal na více než 9000 dolarů. Matka Neoung se proto uchýlila k zoufalému kroku - požádala o pomoc svou nejmladší dceru. "Řekla jsem jí: 'Kieu, tatínek je nemocný a nemůže pracovat... Mám pro tebe práci, která tvým rodičům pomůže, souhlasíš?", popsala Neung CNN. 

Kieu souhlasila, aniž by věděla, co od ní její matka žádá. Neoung ji vzala do nemocnice, kde lékař děvčeti vystavil potvrzení o panenství, a pak své tehdy dvanáctileté dítě odvedla do hotelu. Tam Kieu dva dny znásilňoval přibližně padesátiletý Kambodžan. Neoung za to zaplatil 500 dolarů, jež pokryly pouze zlomek rodinného dluhu. Proto Neoung Kieu prodala znovu, tentokrát do nevěstince.

"Říkali mi, že před klienty musím nosit krátké šortky a malé tričko. Nechtěla jsem, a tak mi nadávali," vzpomíná Kieu. Zákazníky byli Kambodžané a Thajci, kteří dobře věděli, kolik je Kieu let. "Spali se mnou a byli velmi spokojení. Ale já se cítila hrozně," říká Kieu. V nevěstinci strávila tři dny, každý z nich musela přijmout až šest mužů. Když se vrátila domů, matka ji poslala do dvou dalších nevěstinců, jeden z nich byl až na 400 kilometrů vzdálené hranici s Thajskem. Pak už Kieu nemohla dál - utekla z domova.

Příběh druhý - Sephak, třináct let

Sephak bylo třináct, když ji v pokoji hotelu v hlavním městě Phnompenh znásilnil Číňan, který její matce Ann za dívčino panenství zaplatil 800 dolarů. "Když se to stalo, cítila jsem uvnitř prázdnotu. Měla jsem bolesti, byla jsem strašně slabá. Bylo to těžké. Myslela jsem na to, proč mi to maminka udělala," řekla CNN Sephak. Po třech dnech v hotelu se vrátila domů, ale matka ji okamžitě začala předsvědčovat, aby šla pracovat do nevěstince.

Také Sephačina rodina je velmi chudá. Oba rodiče jsou nemocní a bouře, která se vesnicí přehnala, je připravila o jediný zdroj obživy: jezírko, v němž chovali ryby. Nakonec neměli peníze ani na jídlo, takže si, podobně jako rodina Kieu, vzali půjčku a stali se rukojmími úrokové spirály - brzy dlužili 6000 dolarů a začali jim vyhrožovat vymahači. Tehdy se Ann rozhodla využít nabídku neznámé ženy, která jí za panenství Sephak slíbila velké peníze. Bezpráví, jehož se na Sephak dopustila, dodnes lituje: "Viděla jsem, že lidé kolem mě to dělají také, nepromyslela jsem to. Kdybych věděla to, co vím dnes, nikdy bych to své dceři neudělala."

Příběh třetí - Toha, čtrnáct let

Podobným utrpením jako Kieu a Sephak si prošla i čtrnáctiletá Toha. Její příběh začal stejně: chudá zadlužená rodina, lékařský certifikát, hotel, znásilnění. Nedlouho poté, co se vrátila domů, se jí klient začal znovu dožadovat a matka ji nutila, aby za ním jela. Zoufalá Toha se pokusila o sebevraždu. "Šla jsem do koupelny a podřezala si zápěstí. Chtěla jsem se zabít," vzpomíná Toha.

Přežila, ale o záchraně se tehdy dalo mluvit jen stěží: rodina ji poslala do nevěstince na jihu země. Strávila tam dvacet dní, než se jí podařilo dostat k telefonu a poprosit o pomoc kamarádku. Ta se obrátila na organizaci Agape International Missions (AIM), jež obětem sexuálního otroctví pomáhá. AIM kontaktovala policii a společnými silami se jim podařilo Tohu a další vězněné dívky osvobodit. Manažeři podniku byli odsouzeni k tříletému trestu vězení a svým obětem museli poskytnout finanční kompenzaci.

CNN hovořila také s Ngao, matkou Tohy. I ona svého činu lituje, její slova však pouze potvrzují, jak hluboko zapustilo v Kambodži obchodování s dětmi kořeny. Ngao popsala, že zatímco někteří sousedi ji odsoudili, jiní s ní sympatizovali a hodně z nich na tom, co udělala, neviděli vůbec nic špatného. "Je to v pořádku, říkali mi. Jenom jim svou dceru dej, splatíš tak dluh a bude ti líp," líčí Ngao.

Epidemie dětské prostituce

Podle odhadů UNESCO prodává své tělo až sto tisíc Kambodžanů, z toho celou třetinu tvoří děti. Prostituce se pro mnohé místní stává iluzorním východiskem z bezvýchodné situace - Kambodža je jedním z nejchudších asijských států, téměř polovina tamní populace přežívá s denním příjmem nižším než dva dolary, uvádí CNN. Děti, které se stávají obětí sexuálního otroctví, jsou rozhodnutí svých rodičů vydány napospas. "Od kambodžských dětí se očekává, že se budou řídit přísnými pravidly rodičů, a říci 'ne' dospělému není tolerováno," cituje CNN předloňskou zprávu organizace Ecpat International, jež se proti sexuálnímu zneužívání dětí snaží bojovat.

Její práce však bohužel až příliš často připomíná příslovečnou sisyfovskou dřinu, minimálně v případě Kambodže. "Nedostatečně prosazované zákony, korupce a neschopnost čelit problémům jako chudoba a negativní důsledky globalizace," vyjmenoval CNN hlavní úskalí Mark Capaldi z Ecpat International. Prezident AIM Don Brewster dodává, že nezanedbatelnou roli hraje rovněž pohnutá historie země, jež se dosud nevzpamatovala z traumatu způsobeného terorem Rudých Khmerů.

Příběh Kieu, Tohy a Sephak dopadl, zdá se, dobře. Všechny tři dívky žijí v azylovém domě AIM a díky organizaci mohou studovat i normálně pracovat. Sephak chce být učitelkou, Kieu kadeřnicí. Toha, která si přivydělává pletením náramků, sní o tom, že se stane sociální pracovnicí a svých zkušeností využije k pomoci jiným zneužívaným dětem. Její péče bude zapotřebí: okovy sexuálního otroctví poutají tisíce kambodžských dětí a není jisté, kdy - a jestli vůbec - budou rozbity.