Na první pohled je to obyčejný kus pískovce, jeho hodnota je však nedocenitelná. Takzvaný Kámen osudu, nazývaný také Kámen ze Scone podle hlavního města skotského království, v němž byli korunováni skotští králové, byl po staletí nezbytnou součástí inaugurací skotských panovníků.
Během anglické invaze do Skotska v roce 1296 se bloku pískovce vážícího 152 kilogramů zmocnila vojska Eduarda I. a posvátný kámen, zároveň symbolizující základy skotské státnosti, převezla na dalších 700 let do londýnského Westminsteru. Další staletí jej při korunovacích používali angličtí a později britští panovníci včetně královny Alžběty v roce 1953.
Na jedné ploše je hrubě vyrytý kříž a na obou stranách železné kruhy, které pomáhají při přepravě. Kámen osudu je považován za posvátný a jeho přesný původ je dodnes neznámý. Monarchové původně sedávali na samotném kameni, dokud nebyla v 17. století ke korunovačnímu křeslu přidána dřevěná plošina.
V roce 1996, o přesně sedm set let později, britská vláda kámen vrátila Skotsku. Od té doby je uložen v Korunní síni na Edinburském hradu, spolu se skotskými korunovačními klenoty. Nyní se tento historický artefakt objeví také na nadcházející korunovaci Karla III. v sobotu 6. května. Ne všichni ale souhlasí. Například bývalý skotský premiér Alex Salmond prohlásil, že je proti tomu, aby byl kámen převezen zpět do Londýna a při korunovaci použit.
„Není to sice ta nejzásadnější otázka, ale v situaci, kdy vláda ve Westminsteru zamítla legitimní přání Skotů uspořádat alespoň referendum o sebeurčení, tak opravdu nevidím důvod, proč by teď skotská vláda měla jen pokorně říct: Ano, vrátíme vám majetek, který jste nám před 700 lety ukradli,“ řekl Salmond letos v březnu.
Korunovace Karla III.
Sledovat další díly na iDNES.tvSkotové letos korunovaci neprožívají
Také všeobecné nadšení Skotů z nadcházející korunovace je znatelně nižší než v Anglii. Když byla v roce 1953 korunována zesnulá královna Alžběta, konaly se po celé Británii tisíce pouličních oslav a společenských akcí. Duchem společných oslav bylo pohlceno také Skotsko. Blížící se korunovace Karla III. ovšem Skoty nechává chladnými a úřady současný stav hodnotí jako „vlažný nezájem“.
Zatímco v anglických městech se počty dosud nahlášených oslav v ulicích počítají na desítky a stovky, ve Skotsku jde spíše o jednotky. Radnice v Glasgow například podle skotského deníku The Herald zatím neobdržela žádnou žádost o uzavření silnic ani o vydání dočasných povolení k oslavám či konzumaci alkoholu.
Jediným z měst, kde dosud počet žádostí dosáhl dvojciferné hodnoty, je Edinburgh. Tamní radnice obdržela 12 žádostí o povolení pořádání venkovních akcí spojených s oslavami Karlovy korunovace. Podle dosavadních registrací se v celém Skotsku uskuteční 215 pouličních akcí, přičemž nejvyšší počet z nich je v příhraniční oblasti s Anglií a prakticky žádná z nich se nebude konat na severozápadní Vysočině.
Méně důvodů k oslavě než v 50. letech
„Pro historika jsou tato čísla fascinující,“ říká emeritní profesor historie na Edinburské univerzitě Tom Devine. „Pouze Edinburgh ze všech oblastí ve Skotsku bude mít počet plánovaných pouličních korunovačních slavností, které těsně dosahují dvojciferného počtu. Glasgow zřejmě nebude mít žádnou. Rozdíl s oslavami po korunovaci zesnulé královny Alžběty v roce 1953 nemůže být větší.“
„Po celé zemi se tehdy konaly tisíce pouličních slavností a dalších akcí a v samotný den korunovace panovala mezi lidmi úžasná nálada. Stále si vzpomínám na radostnou oslavu v mé vlastní ulici v Motherwellu, kde byla spousta jídla, zábavy a sportovních soutěží, které probíhaly celý den a dlouho do večera. Všichni se sešli, aby společně slavili,“ popisuje okolnosti minulé korunovace.
Důvodem je podle Devina všeobecně klesající podpora monarchie, ale nejen ta: „Byla to prostě jiná doba. Začátek padesátých let se zdál být úsvitem nové a optimističtější doby: skončila válka a poválečná krize, ekonomika vzkvétala a nezaměstnanost klesla pod dvě procenta. Historické reformy sociálního zabezpečení Labouristické strany ze 40. let 20. století již nesly své ovoce,“ vysvětluje Devin. „Po bídě, válkách a recesi bylo v roce 1953 skutečně co slavit. A důvody k radosti v takovém měřítku se v roce 2023 zdají být mnohem méně zřejmé.“
Kámen se vydal na cestu, dohlíží policie
Kámen osudu začal svou cestu do Londýna v pátek. V rámci příprav na dočasný přesun vzácného artefaktu prošel z Velkého sálu Edinburského slavnostní průvod, který vedl Lord Lyon King of Arms, zástupce britského panovníka ve Skotsku.
Průvodu se zúčastnil také nový skotský premiér a předseda Skotské národní strany (SNP), usilující o skotskou nezávislost, Humza Yousaf.
Na bezpečný převoz kamene dohlíží skotský památkový ústav ve spolupráci se skotskou policií. Přepravován bude ve speciální schráně vyrobené ze skotského dubu. „Zajistit bezpečnou cestu a návrat tak významného národního symbolu je velká zodpovědnost,“ uvedla vedoucí oddělení sbírek Kathy Richmondová.
Po korunovaci se kámen opět vrátí na Edinburský hrad. V příštím roce se pak přesune do skotského Perthu, kde bude umístěn v novém Perthském muzeu.
SPECIÁLBritská královská rodina  |
