Co se tehdy stalo? V říjnu roku 1972 se na cestu z uruguaysského Montevidea do Santiaga de Chile vydalo celkem 45 lidí. Kromě posádky mezi nimi mimo jiné byla i výprava amatérských urugayských ragbistů, většinou studentů. V 15:32 však stroj zavadil o skálu. Následný pád letadla přežila pouze hrstka lidí. Skutečné drama ale začalo potom. V krutých podmínkách nebylo zbytí. Studenti medicíny, všichni v prvním semestru, začali posléze pod vedením nynějšího srdečního chirurga Roberta Canessy odřezávat maso z mrtvol. Používali k tomu úlomky z okenního plexiskla.
Nejprve lidé přitom konzumovali maso ze svalů, později však třeba
také srdce nebo ledviny. Většinou v syrovém stavu, dřeva na rozdělání ohně totiž bylo k dispozici jen málo. "Byli jsme studenti na cestě k zápasu, stali se z nás ale zvířata," zavzpomínal jeden z přeživších Fernando Parrado. Jak již bylo řečeno, spása pro 16 lidí přišla po 71 dnech.
Jejich život je však prožitým utrpením poznamenán dodnes, naštěstí jen v dobrém slova smyslu. Po celém světě šestnáctka platí za odborníky na přežití v extremních situacích. I dnes jsou navíc stále mediálními hvězdami. Parrado byl třeba i televizním producentem, automobilovým závodníkem, užíval si rovněž pověst playboye. Zájem veřejnosti o přeživší z And nedávno stoupl i poté, kdy byla v chilském dole zasypána skupina horníků. Dnes má šestnáctka mnoho potomků. I proto další z této skupiny v souvislosti s přežitím hovoří o "triumfu života". PŮVODNÍ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE ZDE
Izraelský deník Haarec se v editorialu věnuje současné patové situaci, ve které se ocitly blízkovýchodní mírové rozhovory. Mimo jiné konstatuje, že světoví politici údajně začínají ztrácet víru v irzraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Podle Haarecu Netanjahu přestává být partnerem pro budování míru. Na rozdíl od vládního stanoviska totiž list tvrdí, že jedinou cestou k obnovení důvěry je další zmrazení výstavby židovských osad na západním břehu Jordánu. PRO PODROBNOSTI KLIKNĚTE SEM
