Na 17 tisíc zatčených, 81 tisíc státních zaměstnanců postavených mimo službu. Od soudců a prokurátorů přes policisty, úředníky či učitele. Taková je bilance čistek tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana po neúspěšném červencovém puči.
Skutečné i domnělé podporovatele údajného strůjce převratu, v USA žijícího klerika Fethullaha Gülena, však nyní Erdoganův režim loví i daleko za hranicemi. I díky nečekanému obratu, který nastal ze strany bulharské vlády.
Vláda proti soudům
Minulý týden nechala Sofie deportovat 43letého tureckého občana Abdullaha Buyuka, jenž na konci loňského roku požádal v balkánské zemi o azyl. Někdejší majitel softwarové firmy uváděl, že je jako stoupenec Gülenova hnutí ve vlasti perzekuován a označován za teroristu. Ankara Gülenovo hnutí řadí na základě vágně formulovaných zákonů od loňska meziteroristické organizace.
Ještě v březnu přitom daly bulharské soudy Turkovi usilujícímu o azyl dvakrát za pravdu, když zamítly jeho deportaci do vlasti. Zdůvodnily to možným pronásledováním a nemožností zajistit mu doma spravedlivý proces.
Politici, pašeráci a teroristé aneb zkorumpovaná realita dnešního Bulharska |
S neúspěšným červencovým pučem v Turecku ovšem přišel zlom, když se do případu vložila bulharská vláda. Ačkoliv Ankara formálně nevznesla žádost o Buyukovo vydání, bulharské ministerstvo vnitra náhle minulý týden muže vydalo s tím, že mu chybí patřičné dokumenty.
Kritici kabinetu bulharského premiéra Bojka Borisova na konto tohoto nečekaného obratu nešetří slovy o kapitulaci před autoritářským Erdoganovým režimem. Takové, která nemá v EU obdoby.
Obavy z migrace v pozadí
Ankara sice opakovaně vyzývala USA k vydání Gülena. Turecká prokuratura včera naposledy oznámila, že pro něj žádá dva doživotní tresty a 1900 let za mřížemi k tomu. Washington však Gülenovo vydání odmítá s odkazem na chybějící důkazy o jeho zapojení do převratu.
Podobně pak také unijní země dosud nevydávaly stoupence Gülenova hnutí. Až nyní Bulharsko, jež je členem EU od roku 2007. Právní experti varují, že by kvůli tomu nyní mohlo čelit procesu u Evropského soudu pro lidská práva nebo popotahování u Evropské komise.
Tři dny po vydání Turka do vlasti připustil bulharský premiér, že šlo o čin na hraně zákona. Ospravedlnil ho však hrozbou v podobě přílivu běženců směřujících z Turecka přes Bulharsko.
Bulharský ‚Ničitel‘ loví na čtyřkolce uprchlíky. Má jasno: Všichni jsou džihádisté |
„Nesmíme dopustit, aby migrační vlna zaplavila Bulharsko, uvedl pro bulharskou televizní stanici Nova. Dodal také, že je skutečně zásadní pro Bulharsko udržovat dobré vztahy s Tureckem.
Balkánská země, jež před dvěma lety začala stavět na své pozemní hranici s Tureckem plot, má však pro dobré vztahy s Ankarou ještě nejméně jeden další motiv. Navzdory v Bulharsku široce rozšířenému protitureckému sentimentu, který pramení z více než 500leté osmanské nadvlády, sílí v poslední době jeho ekonomická spolupráce s Ankarou. Zvlášť atraktivní je přitom pro Sofii vidina plynovodu přes turecké a bulharské území dál na Západ.