13. května 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Sprchování jen dvě minuty. Kapské město se stalo světovým rekordmanem v šetření vodou

Fronta na vodu. Kvůli suchu se obyvatelé Kapského Města museli naučit šetřit... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fronta na vodu. Kvůli suchu se obyvatelé Kapského Města museli naučit šetřit... | foto: Profimedia

KAPSKÉ MĚSTO / PRAHA Počátkem loňského roku postihlo Kapské Město rekordní sucho a kohoutky vyschly natolik, že metropole vyzvala obyvatele i návštěvníky, aby například omezili čas strávený ve sprše na dvě minuty. Dnes už v tak katastrofální situaci není – dílem díky lepším podmínkám, ale hlavně kvůli omezením, jež velkoměsto zavedlo. Protože kritická doba se může kdykoli opakovat.

Lví zásluhu na zlepšení situace má Xanthea Limbergová, 32letá radní Kapského Města zodpovědná za zásobování vodou. Je to žádaná žena – již nějakou dobu se na ni obrací další velkoměsta, kterým hrozí, že jim dojde voda. „Objednal“ se k ní primátor Dublinu, v čilém kontaktu je i se správními orgány Austrálie či Latinské Ameriky. „Jsme světovým rekordmanem ve snižování spotřeby vody,“ vysvětluje Limbergová. „Mezi lety 2015 a 2018 jsme ji redukovali o 60 procent,“ dodává. To se dosud žádné jiné metropoli nepodařilo.

„Den nula“ zatím nenastal

V lednu 2018 Kapské Město jako první velkoměsto na světě stanovilo datum, kdy se měly zavřít kohoutky pro všech 3,7 milionu občanů širšího města. 22. duben 2018 měl vstoupit po třech letech trvalého sucha do dějin jako „Den nula“. Limbergová pracovala na plánech, které zahrnovaly 200 míst pro výdej dávek vody, tedy na jakémsi plánu katastrofy.

V přehradě Voelvlei je zásoba vody pod 24 %.
Nomádi - Kapské město se Stolovou horou.

Kohoutky ale zůstaly otevřené a „Den nula“ byl odložen na neurčito. Důvod? Snížená spotřeba vody, řádné srážky a nová infrastruktura pro získávání pitné vody. Přehrady jsou opět napůl plné. Nyní lze na osobu a den v Kapském Městě použít místo „osekaných“ 50 až 105 litrů – více než dvě třetiny průměrné švýcarské spotřeby, podotýká list Neue Zürcher Zeitung. Opět je povoleno mytí aut, lidé dokonce smí tři dny v týdnu zalévat zahrady. „Situace se zmírnila, ale musíme být i nadále opatrní,“ říká Xanthea Limbergová.

Talentovaná žena zná úskalí politiky, která také vidí jako jednu z lekcí pro ostatní nedostatkem vody postižené země. Za větší investice, jako jsou nové přehrady, je v Jihoafrické republice zodpovědná státní správa, za bezpečné zpracování a potrubní systém naopak obce. „Bylo zde pnutí,“ přiznává radní. 

Jihoafrické republice vládne Africký národní kongres (ANC), Kapské Město ale spadá pod správu Demokratické aliance (DA). To například zpozdilo některé z žádostí města o pomoc při katastrofách. A tato situace bude zřejmě pokračovat i nadále – po středečních parlamentních volbách si ANC podle včerejších předběžných výsledků (po sečtení tří čtvrtin hlasů) zřejmě udrží většinu, i když menší než dříve. Včera měla dle státní volební komise přes 57 procent hlasů – poprvé za dobu své existence spadla pod 60 procent. Demokratická aliance vykazuje 22procentní podporu. Konečné výsledky voleb mají být známy dnes.

Na kritické sucho však zareagovalo pozdě i samo město, jak nedávno přiznal zástupce jeho starosty Ian Neilson. Tvrdá opatření z loňska mělo prý Kapské Město zavést už v polovině roku předchozího, což by pravděpodobně oslabilo ekonomické důsledky nedostatku vody. Jen zemědělství provincie Západní Kapsko vznikly škody v přepočtu za 9,4 miliardy korun. Ztráty utrpěl i cestovní ruch.

Zapojení občanů města do řešení problému nakonec zabránilo nejhoršímu. Mnozí si nosili domů vodu z jednoho z horských pramenů (podobně jako nyní obyvatelé venezuelského Caracasu). Odpadní vodu ze sprchování nebo umývání nádobí používali na splachování toalet. Sousedům, kteří s vodou plýtvají, hrozí sociální vyloučení: město zřídilo webové stránky, kde lze kontrolovat spotřebu každé nemovitosti. Všudypřítomné plakáty vyzývají k šetření vodou. Byl také snížen tlak ve vodovodních trubkách, což mohlo omezit spotřebu vody o pět až deset procent.

Současně město investovalo do nových způsobů získávání vody. Byla instalována nová zařízení na úpravu mořské a odpadní vody a také zřízeno množství vrtů. Odsolování vody z oceánu je však pětkrát dražší než úprava vody z nádrží. Kvůli problémům s řasami navíc selhaly filtry.

Máme na ni právo

Mnoho obyvatel Kapského Města ví, že už další dva suché roky mohou znamenat příští krizi, zejména proto, že počet obyvatel metropole roste ročně o tři procenta. Kdo si to může dovolit, investuje proto do vrtu na vlastním pozemku – cena se od vrcholu krize snížila na polovinu. Od krize ale výrazně poklesla hladina spodní vody. „Stanovili jsme omezení také pro studny, ale to lze jen stěží ohlídat,“ uvádí radní Limbergová. Trvale pomáhá jen neustálé snižování spotřeby vody.

Ta je však v Jihoafrické republice jedním z hlavních zdrojů financování obcí. Kapské Město vybralo v prvním pololetí roku 2018 oproti očekávání v přepočtu o více než miliardu korun méně. Ceny vody se tak drasticky zvýšily. Mnoho lidí nyní platí více než dříve – i přes úsporu životadárné tekutiny. To způsobuje nelibost, zejména ve slumech. Celkem 350 litrů vody denně tam většina domácností dostane zdarma, potom musí platit.

Aktivistovi Sulymanu Stellenboomovi, žijícímu v Mitchell’s Plain na předměstí Kapského Města, se během několika let za vodu nahromadil dluh v přepočtu téměř 90 tisíc korun. „Je to skandál, že ceny se po krizi opět nesnižují,“ stěžuje si. „Sotva něco spotřebuji, měřidla jsou vyrobena z levného plastu a téměř všechna jsou rozbitá,“ dodává. V okolí zmobilizoval přes 200 rodin, které rovněž neplatí. Město se znovu a znovu snaží instalovat nová zařízení, jež po spotřebě 350 litrů vody domácnosti odpojí, technici se ale vrací bez úspěchu. Obyvatelé dávají jasně najevo, že v případě nouze jim přístup odepřou i násilím. „Na vodu máme právo, tak to stojí v ústavě,“ zdůrazňuje Stellenboom. „Za ni nikdy platit nebudu.“

Simona Bartošová