"Dnes založíme mezinárodní fond na financování mírového a reintegračního progamu vedeného Afghánistánem, abychom vytvořili ekonomickou alternativu pro ty, kteří žádnou nemají," prohlásil Brown. "Ale povstalcům, kteří nejsou ochotni přijmout podmínky reintegrace, nenabídneme jinou možnost, než vojenský nátlak," dodal.
Zatím není jisté, o jak velký fond půjde. Britská média hovoří o 200 milionech až jedné milardě dolarů. Největší příspěvek se očekává od Japonska. Podle českého ministra zahraničí Jana Kohouta se do fondu vloží půl miliarda. "Ti, kdo nejsou spojeni s terorismem, dostávají šanci se reintegrovat do společnosti. Fond by měl primárně sloužit k tomu, aby byly zdroje obživy pro lidi, kteří bojují v Talibanu za žold," řekl zpravodaji ČTK Kohout.
O přesné částce ještě není rozhodnuto. Fond se zaměřuje spíše na ty rebely, kteří do řad Talibanu vstoupili kvůli chudobě a nikoli z ideologických důvodů.
Povstalci se musí vzdát násilného prosazování svých politických cílů, respektovat afghánskou ústavu a přestat spolupracovat s teroristickou organizací Al-Kajda. Karzáí takové členy Talibanu přizve do státní rady starších zvané loja džírga, jež bude mít za cíl usmířit fundamentalistické hnutí s centrální vládou v Kábulu.
USA se s Talibanem usmiřovat nechce
Spojené státy ovšem s Talibanem v současnosti mluvit u jednoho stolu nechtějí. "Teď se s Talibanem vyjednávat nechystáme, a jestli se na tom má něco změnit, musí s Al-Kajdou zpřetrhat veškeré kontakty. To je kámen úrazu," řekl zvláštní americký vyslanec pro Afghánistán Richard Holbrooke.
Podle vyjádření Pentagonu je usmíření s vůdcem Talibanu Mullahem Mohamedem Omar "příliš vzdálený most". Taliban má názor podobný. Mírová jednání vylučuje, dokud budou na území Afghánistánu cizí vojska.
Podle Browna nebude reintegrace funkční, pokud nebudou vlastní ozbrojené složky Afghánistánu dostatečně silné, aby převzaly dohled nad bezpečností země od sil NATO. "Nemůžete vycházet vstříc lidem, kteří jsou připraveni zříct se násilí, podílet se na demokratickém procesu a přestat se starými praktikami, pokud nemáte silnou afghánskou armádu a policii," komentoval to Brown. "Další věc je oslabit Taliban tím, že je rozdělíme," uvedl.
Afghánistán plánuje zvýšit do konce roku stav armády o necelých 40 000 vojáků a řady policie rozšířit o více než 25 000 lidí. Podle Browna se s předáváním bezpečnosti "provincii po provincii" do rukou afghánských složek začne už letos. Nejpozději v půlce letošního roku se prý "obrátí karta" v boji mezi rebely a spojeneckými silami. Karzáí tvrdí, že do pěti let by vláda v Kábulu mohla mít kontrolu nad celou zemí.
Afghánistán potřebuje pomoci dalších 15 let
Oznámení vytvořit mezinárodní fond navazuje na prohlášení Karzáího z konce minulého týdne, že hodlá nabídnout fundamentalistům z Talibanu peníze a práci a tak je přetáhnout na svou stranu. Na úvod konference Karzáí odhadl, že mezinárodní pomoc bude Afghánistán potřebovat dalších 10 až 15 let. "Nedávám vám žádnou lhůtu," reagoval na jeho slova Brown.
Přeplatit Taliban ovšem nebude snadné. Podle údajů CIA v předloňském roce hnutí získalo asi 100 milionů dolarů ze sponzorských darů, především z oblasti Arabského poloostrova a Perského zálivu a dalších 70 milionů z obchodu s drogami. Právě Saúdskou Arábii Karzáí vyzval, aby se účastnila jednání s Talibanem jako prostředník, s čímž má z minulosti již zkušenosti.
Londýnského summitu se účastí ministři zahraničí ze 60 zemí včetně České republiky.
