Vlastně to není žádné velké překvapení, Trump už během kampaně slíbil, že v případě vítězství Patel dostane významnou funkci. A jak se ukazuje, republikánský prezident i k nelibosti některých kongresmanů nelhal. Patel sám sebe označuje za ultra stoupence hnutí Make America Great Again a z okruhu jeho kolegů víme, že pro Trumpa udělá takřka vše; zákony ani následky nebere v potaz.
Jeden z Trumpových poradců pro server The Atlantic uvedl, že Patel je typem člověka, kterému stačí naznačit: „Hej, neříkám, že by ses měl vloupat do sídla Demokratické strany, ale víš jak...“ Berme to jen jako jakýsi extrémní příklad. Právník Patel, jenž působil mimo jiné jako poradce Bílého domu pro boj proti terorismu za první Trumpovy administrativy, však už v praxi ukázal, že jednání na vlastní pěst mimo jakékoli konvence pro něj není problém.
V roce 2020 například šéfům Pentagonu tvrdil, že má povolení od nigerijských úřadů pro vstup jednotek SEAL Team Six v rámci záchrany rukojmí. Nic takového však na papíře neměl a podle velitelů operace mohla celá situace skončit mezinárodním debaklem a ohrožením životů extrakčního týmu...
Trump si nebojácného muže s indickými kořeny všiml po volbách v roce 2017, připomíná list The New York Times. Patel byl spoluautorem takzvaného Nunesova memoranda, klíčového dokumentu, který republikáni použili v boji proti vyšetřování ze strany ministerstva spravedlnosti ohledně údajného vměšování Ruska do prezidentských voleb.
Půjdeme po vás, velí Patel
Ke cti Patelovi neslouží ani jeho obliba v konspiracích, je příznivcem takzvané deep state teorie. Ta tvrdí, že vládu nad Amerikou tvoří tajemné a neautorizované mocenské sítě fungující nezávisle na politickém vedení státu a sledující své vlastní cíle. Ve své knize Government Gangsters: The Deep State, the Truth, and the Battle for Our Democracy tvrdí, že má „seznam lidí na nejvyšších místech, kteří jsou součástí této mašinérie“.
A všem takovým slibuje odplatu. Letos na jaře dal nahlédnout i do svých plánů na reformu FBI. „Celou Hooverovu budovu FBI bych první den u moci zavřel, druhý den bych ji zase otevřel, ale jen jako muzeum deep statu,“ sdělil. V rozhovoru se Stevem Bannonem dodal, že už má připravenou lavici pro obžalované, kde si to vyřídí se všemi Trumpovými nepřáteli. „Musíme upřednostnit americké patrioty, dosadit je do bezpečnostních i soudních složek. Na ministerstvo obrany, do CIA, prostě všude,“ velí v odpovědi na kritiku Trumpových kontroverzních nominací na ministerské posty.
Patel byl pro Trumpa už během jeho prvního mandátu jakýmsi psem ochranářem, v čemž plánuje pokračovat. Jeho hněvu prý neuniknou ani média, píše magazín Rolling Stone. „Půjdeme po lidech z médií, kteří lhali americkým občanům a pomáhali Joeu Bidenovi zmanipulovat předchozí volby. Ano, půjdeme po vás. Proto nás nenávidíte, proto jsme podle vás diktátoři,“ míní.
Parodie Republikánské strany
Zámořská média Patelovu nominaci považují za dosud nejkontroverznější v dosavadním odhalování Trumpova plánovaného kabinetu. Nepříliš jistí jsou si i mnozí republikáni. „Ten člověk je jen jakousi groteskní parodií toho, o co se tu snažíme,“ míní jeden ze členů Trumpova týmu. Patel si zkrátka i uvnitř své strany nadělal mnoho nepřátel.
Když se na sklonku roku 2020 tehdejší šéfka CIA Gina Haspelová dozvěděla, že Trump hodlá na jeden z vysokých postů v jejím týmu dotlačit právě Patela, pohrozila odchodem. Situaci tehdy musel řešit viceprezident Mike Pence. Trump chtěl svého oblíbence dosadit rovněž do funkce náměstka šéfa FBI, tehdejší ministr spravedlnosti Bill Barr se však vyjádřil jasně: „Jedině přes mou mrtvolu.“
Pozitivně na Patela nevzpomínají ani jeho někdejší kolegové z právnické praxe. Během prvních let u soudů na Floridě prý působil veskrze průměrně, ale vždy projevoval „hlubokou nevraživost vůči prokurátorům ministerstva spravedlnosti“. Rovněž se prý vždy vyhýbal případům, které by pravděpodobně prohrál.
Patel strávil tři roky jako žalobce pro terorismus na ministerstvu spravedlnosti. Opakovaně prohlašuje, že byl „hlavním žalobcem“ při vládním stíhání pachatelů útoku na americký diplomatický komplex v Benghází v roce 2012, při němž zahynuli čtyři Američané. Ve skutečnosti nikdy nebyl součástí soudního týmu.
Přesto Trump věří, že je pro FBI ideální volbou. Otázkou nyní je, zda s tím bude souhlasit Kongres. Ten je sice po volbách plně v moci Republikánské strany, ani její členové však nejsou s obsazením důležitého postu zcela spokojeni. Jen těžko však bude Patel následovat příklad Matta Gaetze, který se kvůli obvinění ze sexuálních přečinů vzdal nominace na ministra spravedlnosti.
Proslulou FBI tak zřejmě čekají v následujících letech velké změny.
