Madrid si od voleb slibuje, že separatistické strany ve volbách ztratí absolutní většinu, kterou měly v katalánském parlamentu od minulých voleb z roku 2015. Bývalé katalánské vedení naopak doufá v silnější mandát od voličů pro jednání o nezávislosti. Tu vyhlásil v rozporu se španělskou ústavou katalánský parlament 27. října a Madrid týž den se souhlasem španělského Senátu parlament rozpustil a odvolal tamní vládu.
Sesazená katalánská vláda i několik členů bývalého vedení katalánského parlamentu čelí nyní u madridského soudu obvinění ze vzpoury. Někteří z nich přitom znovu kandidují v dnešních volbách a dva exministři jsou od začátku listopadu ve vazbě. Ve vězení bylo i několik dalších exministrů, kteří byli posléze propuštěni na kauci. Pět členů sesazené katalánské vlády, včetně expremiéra Carlese Puigdemonta, uteklo do Bruselu a v případě návratu do Španělska jim hrozí zatčení.
Průzkumy předpokládají rekordníúčast víc než 80 procent
Na 5,5 milionu Katalánců má možnost rozhodnout, zda separatistické strany získají společně absolutní většinu ve 135členném parlamentu. Podle posledních průzkumů, které předvídají rekordní účast víc než 80 procent, budou výsledky těsné. O první místo se utká asi strana Ciudadanos, která je proti odtržení Katalánska od Španělska, a separatistická strana Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr a exministr Oriol Junqueras je ve vazbě. Třetí podle průzkumů skončí Puigdemontova kandidátka Společně pro Katalánsko (JxCat).
Katalánsko vyhlásilo nezávislost jen na papíře. Proto, aby Španělé byli za ty zlé |
Pokud ani separatisté, ani promadridské strany (socialisté, lidovci a Ciudadanos) nezískají absolutní většinu, budou jednání o vládě obtížná. Nový katalánský parlament má zasednout do 20 pracovních dnů od voleb. Poté má jeho vedení do deseti pracovních dnů navrhnout kandidáta na katalánského premiéra, jehož schvaluje celý parlament.
Na bezpečnost bude dnes v ulicích Katalánska dohlížet na 10.000 katalánských a asi 3000 španělských policistů, v pohotovosti mají být další dva tisíce příslušníků španělských bezpečnostních sil. Španělští policisté byli nasazeni v Katalánsku také při referendu o nezávislosti 1. října, které Madrid označil za neústavní a snažil se mu zabránit. Španělská policie zabavovala volební urny a zasahovala proti lidem, kteří se dožadovali otevření volebních místností. Několik stovek lidí bylo při tom zraněno, valná většina z nich lehce.
