27. října 2017 17:54, aktualizováno  21:54 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Moc v Katalánsku přebírá Madrid. Odvolanému vedení hrozí za vzpouru 30 let vězení

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 191Diskuse
Lidé oslavují na náměstí před katalánským parlamentem v Barceloně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lidé oslavují na náměstí před katalánským parlamentem v Barceloně. | foto: Reuters

Barcelona Katalánský parlament v pátek absolutní většinou schválil rezoluci o nezávislosti, kterou předložila katalánská vládní koalice. Rezoluce předpokládá zahájení procesu vytvoření samostatné katalánské republiky. Madrid zareagoval dočasným omezením autonomie Katalánska a odvoláním regionální vlády.

Ústavní článek o potlačení nezávislosti

"Článek 155 (1) Jestliže samosprávný celek neplní závazky, které mu ukládá ústava nebo jiné zákony, nebo jedná způsobem, který vážně poškozuje obecné zájmy Španělska, vláda poté, co podá oficiální stížnost prezidentovi samosprávného celku a nedostane uspokojivou odpověď, může po schválení většinou v Senátu učinit všechna opatření potřebná pro vynucení daných závazků nebo pro ochranu výše zmíněných obecných zájmů.

(2) Za účelem realizace opatření uvedených v předchozím odstavci může vláda vydávat pokyny všem orgánům samosprávných celků."

Španělský Senát v pátek večer schválil dočasně omezení autonomie Katalánska. Pro něj se vyslovilo 214 senátorů, 47 bylo proti a jeden se zdržel. Senátoři hlasovali pro návrh španělské vlády aktivovat ústavní článek 155, který umožňuje omezit autonomii regionu, jehož vedení porušuje ústavu či zákony. Omezení autonomie má být postupné a dočasné.

Španělský premiér Mariano Rajoy následně oznámil rozhodnutí odvolat katalánskou regionální vládu. Její pravomoci převezme ústřední vláda v Madridu. Zároveň dojde k rozpuštění katalánského regionálního parlamentu. Nové volby se v regionu mají konat 21. prosince.

O svou funkci přichází i šéf katalánské policie a několik dalších vysoce postavených činitelů, oznámil Rajoy v přímém televizním přenosu.

Španělská generální prokuratura příští týden zahájí stíhání katalánského vedení pro vzpouru, za kterou mohou padat tresty až 30 let vězení.

Opatření bude namířeno zejména proti předsedovi katalánské regionální vlády Carlesovi Puigdemontovi a předsedkyni katalánského regionálního parlamentu Carme Forcadellové, kteří se ve snaze o přijetí rezoluce angažovali nejvíce.

Stíháni by mohli být i další členové katalánské vlády a také poslanci, kteří pro rezoluci hlasovali. U nich ale prokazování vzpoury komplikuje skutečnost, že hlasování bylo tajné. Forcadellová by měla být obviněna z toho, že hlasování vůbec umožnila, a Puigdemont z toho, že k parlament k přijetí deklarace vyzval.

Rezolucí se v příštích dnech bude také zabývat španělský ústavní soud; očekává se, že dokument označí za neplatný

Náměstí u sídla katalánské vlády v Barceloně se v odpoledních a večerních hodinách zaplnilo lidmi, kteří slaví nezávislou katalánskou republiku. Podle odhadů je jich tam asi 6000.

Podle právníků vyhlášení nezávislosti i samotný text rezoluce odporuje ústavě. Španělský premiér Rajoy po schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska vyzval Španěly ke klidu. Uvedl, že vláda obnoví ústavní pořádek v Katalánsku, a na večer svolal zasedání španělské vlády. 

Španělský Senát již schválil dočasné omezení autonomie Katalánska. O zavádění konkrétních opatření v nejbližší době rozhodne španělská vláda. Španělský premiér Rajoy v pátek v Senátu řekl, že pokud vláda od Senátu souhlas získá, prvním jejím krokem bude odvolání katalánského premiéra a členů jeho vlády. Cílem omezení autonomie, které má být postupné a dočasné, je uspořádání nových regionálních voleb v Katalánsku do šesti měsíců. 

Nadšení v ulicích. Katalánský parlament schválil nezávislost.
Poslanci na tajném hlasování v Katalánském regionálním parlamentu v Barceloně.

Hlasování v katalánském parlamentu se konalo tajně, neboť kladný hlas může podle španělských médií znamenat zahájení trestního stíhání. Vyhlášení nezávislosti odporuje španělské ústavě. Deklarace navíc podle právních expertů odkazuje na zákony o referendu a zákony o přechodu k nezávislosti, které nejsou na základě verdiktů ústavního soudu platné.

Při hlasování každý z poslanců po vyvolání svého jména nesl lístek do volební urny. Někteří z poslanců svůj hlas ukázali na kamery, šlo o odpůrce vyhlášení nezávislosti ze strany Cataluña sí que es (CSQP). Pro rezoluci se ve 135členném parlamentu vyslovilo 70 poslanců, deset bylo proti a dva hlasy byly prázdné.

Za úsměvů do kamer a aplausu separatistických poslanců hlasoval i katalánský premiér Carles Puigdemont, který rozhodnutí o vyhlášení nezávislosti ve čtvrtek přenechal na poslancích.

Před hlasování opustili sál poslanci strany Ciutadans (Ciudadanos), lidovci a socialisté. Lidovečtí poslanci nechali před odchodem ze sálu na svých místech španělskou vlajku.

Po schválení rezoluce separatističtí poslanci zazpívali katalánskou hymnu, schválení přivítal i dav demonstrantů před budovou parlamentu v Barceloně.

Česko: Nezávislost nemůžeme uznat

Podle českého ministerstva zahraničí je vyhlášení nezávislosti Katalánska v rozporu se španělskou ústavou. Česko ho proto nemůže uznat, Katalánsko považuje za součást Španělska.

27.října 2017 v 15:45, příspěvek archivován: 27.října 2017 v 16:36

The Parliament of Catalonia constitutes the Catalan Republic, as an independent, sovereign, democratic, social State under the rule of law https://t.co/RW5xck7PYN

„Vyhlášení katalánské nezávislosti, jakož i předchozího referenda, je v jasném rozporu s platnou španělskou ústavou,“ uvedlo MZV v prohlášení. „ČR z tohoto důvodu nemůže vyhlášení nezávislosti tzv. Katalánské republiky přikládat žádné mezinárodněprávní účinky, a Katalánsko proto i nadále považuje za integrální součást Španělského království,“ pokračuje stanovisko.

Česká diplomacie v prohlášení podpořila řešení sporu dialogem mezi oběma stranami. „ČR je přesvědčena, že vnitropolitickou situaci ve Španělsku lze řešit pouze právními kroky a dialogem v rámci španělského ústavního systému,“ píše MZV.

Evropské země i USA rezoluci odmítají

Spojené státy také považují Katalánsko za nedílnou součást Španělska, proto podporují úsilí španělské vlády udržet zemi jednotnou. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí v reakci na dnešní hlasování katalánského parlamentu, který schválil rezoluci o nezávislosti regionu.

„Katalánsko je nedílnou součástí Španělska a Spojené státy podporují ústavní opatření španělské vlády, které mají udržet Španělsko silné a jednotné,“ uvedla v prohlášení mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová.

Rezoluci o vytvoření samostatného Katalánska neuznala ani německá vláda. Berlín rovněž vyjádřil podporu španělskému premiérovi Rajoyovi.

Spolková vláda sleduje s obavami vyhrocení situace, vyvolané dalším porušením ústavy ze strany katalánského parlamentu, uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

„Suverenita a územní celistvost Španělska jsou a zůstanou nedotknutelné,“ zdůraznil Berlín s tím, že jednostranně vyhlášená nezávislost Katalánska tyto principy narušuje. „Spolková vláda takové vyhlášení nezávislosti neuznává,“ stojí v prohlášení.

Německá vláda rovněž podporuje jasný postoj španělského ministerského předsedy ohledně zaručení a obnovy ústavního pořádku. Berlín také vyjádřil naději, že účastníci sporu využijí všech možností k dialogu a ke snížení napětí.

Britské, italské i francouzské vlády oznámily, že ani ony neuznávají rezoluci o vytvoření samostatného Katalánska. Úřad britské premiérky Theresy Mayové v prohlášení uvedl, že rezoluce je založena na lidovém hlasování, které španělský ústavní soud označil za nelegální, a vyslovil se pro zachování jednoty země. Francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům řekl, že španělský premiér Mariano Rajoy má jeho podporu a zůstává jeho jediným politickým partnerem.

Naproti tomu skotská separatistická vláda uvedla, že postoj katalánské vlády chápe a respektuje. „Zatímco Španělsko má právo se proti nezávislosti postavit, katalánský lid musí mít právo určit si svou vlastní budoucnost,“ uvedla v prohlášení Fiona Hyslopová, která má ve skotské vládě na starosti zahraniční politiku.

Podle předsedy Evropského parlamentu Tajaniho deklaraci o katalánské nezávislosti v Evropské unii neuzná nikdo. 

Tusk: Snad Španělsko dá přednost síle argumentu

Pro Evropskou unii se po pátečním hlasování katalánského parlamentu o nezávislosti nic nemění a jediným partnerem pro dialog zůstává Španělsko. Na Twitteru to uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Jde o první reakci z horních pater EU.

Poslanci na tajném hlasování v Katalánském regionálním parlamentu v Barceloně.

Poslanci na tajném hlasování v Katalánském regionálním parlamentu v Barceloně.

„Doufám, že španělská vláda dá přednost síle argumentu před argumentem síly,“ doplnil na Twitteru šéf summitů EU jen krátce před tím, než v Madridu španělský Senát rozhodl o dočasném omezení katalánské autonomie.

Katalánsko směřovalo k vyhlášení nezávislosti od počátku měsíce, kdy se i přes odpor centrální vlády konalo referendum, v němž se většina hlasujících vyslovila pro odtržení od Španělska, účast však činila jen 43 procent. Madrid se od počátku staví proti odloučení Katalánska.

Španělské akcie i dluhopisy klesly

Vyhlášení nezávislosti na Španělsku nepříznivě zasáhlo i finanční trhy. Španělské akcie zrychlily pokles, výnosy desetiletých dluhopisů španělské vlády se dotkly denního maxima a rovněž kurz eura oslabil proti dolaru.

Hlavní index španělských akcií IBEX 35 v reakci odepisoval až 2,1 procenta a ocitl se na čtyřdenním minimu. Později ztráty zmírnil. Index akcií bank z eurozóny ztrácel až 1,8 procenta. Rozdíl mezi výnosy desetiletých španělských a německých dluhopisů se rozšířil na 120 bodů, což je čtyřdenní maximum.

Trhy se částečně stabilizovaly v reakci na tweet španělského premiéra Mariana Rajoye. Ten vyzval ke klidu a uvedl, že španělská vláda obnoví v Katalánsku ústavní pořádek. Na devizových trzích euro krátce po 17:00 na dolar ztrácelo zhruba 0,7 procenta na 1,1570 USD.

Měsíc po referendu

Páteční události v Madridu a Barceloně jsou vyvrcholením procesu, který nastartovali katalánští separatisté před dvěma lety poté, co vyhráli regionální parlamentní volby. Letos 1. října uspořádala místní vláda v Katalánsku referendum, jehož výsledky nyní argumentuje a které ale bylo podle Madridu nelegální.

Pro vyhlášení nezávislosti se v něm sice vyslovilo 92 procent hlasujících, účast ale činila jen 43 procent. Řada volebních místností zůstala zavřená, protože Madrid pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na organizaci referenda bude podílet.

ČTK
  • 191Diskuse