Podle části španělských médií odjel Puigdemont jednat o podpoře pro nezávislost Katalánska s vlámskými nacionalisty usilujícími o rozdělení Belgie. Televize La Sexta či web deníku El Periódico však uvádějí, že cílem katalánských politiků je zůstat v exilu.
Katalánskou vzpouru řeší španělská prokuratura. Obviněné vládě hrozí 30 let vězení |
Puigdemont a část jeho ministrů čelí obviněním, za něž mohou dostat desítky let vězení. Prokuratura je viní mimo jiné z toho, že v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska.
„Mohu potvrdit, že Carles Puigdemont, který je nyní v Belgii, mne jmenoval svým právním zástupcem,“ řekl Reuters advokát, který v minulosti hájil proti vydání do Španělska některé členy baskické teroristické skupiny ETA. „Jsem jeho advokátem pro případ, že by mě potřeboval,“ dodal Beckaert s tím, že pro Puigdemonta žádnou žádost nepřipravuje.
Španělské ministerstvo vnitra podle listu El País o pobytu Puigdemonta a pěti exministrů v Belgii ví. Podle úřadu to nepředstavuje žádný problém, horší by prý naopak bylo, kdyby se nadále snažili působit v Barceloně ve svých bývalých funkcích, které Madrid zrušil v pátek. Ministerstvo uvedlo, že v současnosti „neexistuje žádný druh omezení“ svobody Puigdemonta ani jeho spolupracovníků.
Paslanec: „Premiér je v exilu“
Poslanec katalánského parlamentu Lluís Llach z Puigdemontovy separatistické koalice Společně pro ano (JXSí) na Twitteru napsal, že „premiér (katalánské) republiky je v exilu“, což by podle něho měla Evropa vnímat jako jasnou vinu španělské vlády.
Puigdemont zamířil do Bruselu den poté, co belgický státní tajemník pro azylové a migrační otázky Theo Francken uvedl, že by mohl belgické úřady požádat o azyl. Premiér Michel krátce nato slova politika z vlámské nacionalistické strany korigoval a uvedl, že poskytnutí azylu „absolutně není na pořadu dne“ a vyzval Franckena, aby „nepřiléval olej do ohně“. Belgie sice zaujala vůči španělské vládě kritický postoj po policejním zásahu při referendu o nezávislosti, stejně jako ostatní země Evropské unie však nehodlá uznávat nezávislost Katalánska založenou na porušení španělské ústavy.