„Konzervativní poslanci dnes hlasují o dvou konečných kandidátech do vedení Konzervativní strany (a současně vlády) v soupeření, které vejde do dějin strany jako jedno z nejkrvavějších,“ napsal The Telegraph v článku s titulkem Volba vůdce republikánů: Občanská válka se prohlubuje.
Příští britský premiér by měl být znám do začátku září. Mluví se o Johnsonovi |
Mimořádné zostření boje podle listu způsobilo to, že se nyní ukázalo, že spojenci kandidáta Michaela Govea vyzvali zastánce favorizované Theresy Mayové, aby hlasovali „takticky“ pro Govea s cílem zablokovat postup Andrey Leadsomové. Tvrdí, že vidina jejího nástupu do čela kabinetu u nich vyvolává „vážný strach“.
„Vedoucí kampaně ministra spravedlnosti (Govea) poslal poslancům text, ve kterém jim říká, že by bylo v národním zájmu zastavit nyní Leadsomovou, která by mohla vyhrát hlasování členů strany,“ uvedl The Telegraph. Provalení výzvy pobouřilo mnohé zákonodárce, především přívržence náměstkyně ministryně energetiky Leadsomové, mezi které patří i vlivný bývalý starosta Londýna Boris Johnson. Gove se musel veřejně omluvit.
  |
Čtvrteční hlasování, jehož výsledek se očekává kolem 19:00 SELČ, zúží výběr nového šéfa strany na dvě jména. Očekává se, že jasně postoupí ministryně vnitra Mayová a o druhé místo se utkají Gove s Leadsomovou, která se v tomto souboji jeví podle The Telegraph jako favoritka. Vůdce konzervativců poté zvolí během léta v korespondenčním hlasování 150.000 členů strany. Vítěz by měl být oznámen v září.
„V zásadě (členové strany) mohou hlasovat až do 9. září, avšak exituje snaha zkrátit dobu procesu k určení stranického lídra na několik málo týdnů, aby se snížila nejistota na trzích a umožnilo příštímu premiérovi konat,“ tvrdí The Telegraph.
Dosavadní premiér David Cameron ohlásil svou rezignaci po oznámení výsledků červnového referenda, v němž navzdory jeho proevropském postoji Britové odhlasovali brexit, tedy vystoupení Británie z EU.
Obava z ekonomických dopadů brexitu vyvolala napětí na trzích doma i v zahraničí a pokles hodnoty libry. Jako první byl konkrétně poškozen britský trh s realitami. Od pondělí šest finančních skupin muselo podle agentury AFP zmrazit své realitní fondy, protože začaly čelit množství žádostí o vrácení peněz ze strany vystrašených investorů.
