Nejsem ‚pucflek' Rusů. Když dojde trpělivost, socha Koněva může jít do sběru, říká starosta Prahy 6 |
Zelimchan Changošvili mířil v pátek na modlitbu do mešity, když k němu v berlínské čtvrti Moabit přistoupil zezadu muž a dvakrát ho střelil do hlavy. Oběť vraždy, gruzínský Čečenec, zemřel okamžitě. Zakrátko policie zadržela i podezřelého, který podle médií pochází přímo z Čečenska a má ruské občanství. A postupně se ukazuje, že čin daleko přesahuje Berlín či Německo a může za ní stát velmi pestré spektrum objednavatelů od ruských tajných služeb až po radikální islamisty.
Podezřelému je podle německých médií 49 let a do Německa přijel krátce před činem. Pohyboval se na kole, měl pistoli s tlumičem, po činu hned všechno včetně batohu s oblečením hodil do řeky Sprévy. I tak se ho policii podařilo v krátké době zadržet. Podle magazínu Der Spiegel si počínal jako najatý profesionál a může jít jak o organizovanou kriminalitu, tak i politicky motivovaný čin objednaný například ruskými tajnými službami.
Ruská stopa
O pravděpodobném útočníkovi toho víc nevíme, zajímavá je ale osoba Changošviliho a ještě zajímavější jsou jeho kontakty. Pochází z gruzínského údolí Pankisi, kde žijí takzvaní Kistínci, v mnohém včetně jazyka a muslimské víry totožní se severokavkazským národem Čečenců. Někteří Kistínci během čečenských konfliktů bojovali na straně povstalců, což byl i případ Changošviliho, který velel během druhé čečenské války (1999-2000) asi stočlenné jednotce.
Ruský důchodce vtipkoval, že když se nevrátí z lesa, snědl ho medvěd. Následně jej našli v žaludku šelmy |
Poté se vrátil domů a média o něm píší jako o lídrovi „vachábistického džamiátu“ v Pankisi. Vachábité, na Kavkaze dobře známý pojem, jsou příznivci radikálního islámu, který do regionu přinesli saúdskoarabští misionáři. Changošvili měl spolupracovat jak s nimi, tak udržovat čilé kontakty s gruzínskými tajnými službami. Ruská média o něm píší jako o „agentovi režimu Michaila Saakašviliho“, který prý pro exprezidenta plnil úkoly v různých zemích. Stejně tak spolupracoval i s tajnými službami na Ukrajině, kam přesídlil kvůli obavám o život.
Právě tady může být podle Spiegelu a dalších německých titulů motiv pro ruské rozvědky, které likvidují čečenský odboj systematicky a v tomto případě prý chtěly demonstrativně ukázat, že před nimi nikdo neuteče. Některé spekulace pak ukazují jako na možného objednavatele na čečenského lídra Ramzana Kadyrova, který měl Changošviliho na seznamu nepřátel.
Nebo zrádce islamistů?
V životě zavražděného je ale i další zajímavá kapitola. V srpnu 2012 Changošvili zprostředkovával vyjednávání mezi gruzínskými jednotkami a povstalci, kteří pronikli do Lopotského údolí u hranic s ruským Dagestánem. Na straně povstalců tehdy navázal kontakt se svým známým Ahmedem Čatajevem, který boje přežil a vyvázl bez trestu. Krátce poté Čatajev odjel do Sýrie, kde bojoval v řadách takzvaného Islámského státu a v červnu 2016 údajně organizoval útoky na letiště v Istanbulu, až jej nakonec v Tbilisi zlikvidovala speciální jednotka.
Motivem tak může být i krevní msta ze strany příbuzných Čečenců či Dagestánců, kteří v téměř neznámé operaci v Lopotském údolí přišli o život. Jejich blízcí teď Changošviliho podezírají ze zrady. A o žadatele o azyl z Pankisi se zajímalo vzhledem k jeho aktivitám i spolkové Společné centrum obrany proti terorismu (GTAZ). Postupně dosáhl svého vyjmutí ze seznamu islamistů, azyl mu však německé úřady zamítly a měl být deportován.
Do páteční vraždy přežil několik pokusů o svou likvidaci a jisté tak zůstává jen to, že vadit mohl mnohým včetně samotných islamistů kvůli podezření ze zrady.
