Trump ve čtvrtek podepsal exekutivní příkaz, který nařizuje řediteli Národní zpravodajské služby (NIC), aby do 15 dnů vypracoval plán na úplné zveřejnění dokumentů o atentátu na JFK.
„To je velká věc, co?“ řekl prezident. „Všechno bude odhaleno,“ dodal poté, co podepsal příslušný dekret v Oválné pracovně Bílého domu.
V exekutivním příkazu se podle webu listu Daily Mail uvádí: „Více než 50 let po těchto atentátech federální vláda nezveřejnila všechny své záznamy týkající se těchto událostí. Jejich rodiny a americký lid si zaslouží transparentnost a pravdu. Je v národním zájmu konečně neprodleně zveřejnit všechny záznamy týkající se těchto atentátů.“
Vedení zpravodajských služeb bude mít 45 dní na to, aby sestavilo plán na zveřejnění archiválií. Miliony stran dokumentů o atentátu na Johna F. Kennedyho již byly zveřejněny, v archivech jich ale stále několik tisíc zůstalo.
Mezi poslední zveřejněné dokumenty patřily kabelogramy CIA a poznámky zaznamenávající návštěvy Lee Harveyho Oswalda, obžalovaného vraha a hlavního podezřelého ze spáchání atentátu, kubánského a sovětského velvyslanectví v Mexico City několik týdnů před atentátem.
Odborníci nicméně pochybují, že se v archivech skrývají nějaká zásadní odhalení, která by změnila uznávanou verzi událostí.
Podobný slib učinil i ve svém prvním funkčním období, ale ustoupil CIA a FBI, které tvrdily, že některé dokumenty by měly být před veřejností utajeny z obavy, že by mohly odhalit tajemství národní bezpečnosti.
V prosinci 2022 vydal Národní archiv více než 13 000 dokumentů, ale Bílý dům za Joea Bidena zablokoval zveřejnění dalších tisíců s odkazem na obavy o národní bezpečnost. Podle Národního archivu bylo již zpřístupněno 99 procent fondu.
Bratr Johna F. Kennedyho, Robert Francis Kennedy, sloužil jako jeho ministr spravedlnosti a generální prokurátor. Byl zavražděn v Los Angeles 5. června 1968, kdy usiloval o vítězství v demokratických prezidentských primárkách. Po projevu v hotelu Ambassador jej zastřelil palestinský přistěhovalec do Spojených států.
Jednoho z nejvýznamnějších bojovníků za lidská práva a rasovou rovnost v USA Martina Luthera Kinga v devětatřiceti letech zavraždil 4. dubna 1968 na balkoně motelu v Memphisu na jihu USA, kam King přijel podpořit stávkující popeláře, bělošský stoupenec rasové segregace.