Portál NK News připomíná, že své první mozaikové malby Kim představil v roce 2022. Zpočátku se však nacházely pouze uvnitř továren a v areálech speciálních projektů.
Od roku 2024 se ale začaly objevovat i na veřejných prostranstvích. Nyní úřady využívají tato náměstí s malbami k pořádání velkých, státem organizovaných shromáždění, přičemž v některých případech přesunuly konání akcí z náměstí, kde stojí sochy bývalých vůdců země.
NK News identifikoval pomocí satelitních snímků a materiálů oficiálních médií nejméně 39 takových maleb po celé zemi, mimo jiné v Pchjongjangu, Nampho, Sinuidžu, Hjesanu, Hamhungu, Wonsanu, Sariwonu a Hedžu.
V některých městech dokonce nahradily ty, které zobrazovaly Kimovy předchůdce. Kimovy malby by mohly být brzy stejně všudypřítomné jako ty jeho otce a dědečka.
Podle NK News je cílem severokorejského vůdce učinit z nich ústřední místa pro pravidelná ideologická shromáždění. Úředníci je využili při únorovém sjezdu strany nebo při ceremoniálech, kdy děti přísahají Kimovi věrnost.
Objevování maleb je jedním z řady kroků, které v poslední době severokorejský vůdce dělá k posílení svého už tak výsadního postavení v zemi. Davy na velkých shromážděních přestaly nosit velké portréty Kim Ir-sena a Kim Čong-ila. Jejich obrazy visící na prominentním místě v severokorejských domácnostech navíc střídají fotografie současného severokorejského vůdce.
Nicméně i když se Kim Čong-un stále méně spoléhá na odkaz svých předků k ospravedlnění vlastní vlády, nevymazává jej úplně a stále jej využívá k propagandistickým účelům. Dokládá to jeho středeční návštěva mauzolea, kde jsou uložena balzamovaná těla jeho dědečka a otce, u příležitosti 32. výročí úmrtí zakladatele KLDR.
Diktátor se tak prezentoval jako dědic revolučního odkazu rodinné dynastie. „Vzdávání úcty bývalým vůdcům je již od počátku jeho vlády klíčovou příležitostí k potvrzení legitimity a autority Kim Čong-una,“ podotýká O Kjong-sop, analytik Korejského institutu pro národní sjednocení.
