Severokorejská státní agentura KCNA už dříve během středy informovala, že třiadvacetiletého vojína ze země vyhostí. Neuvedla ale, kdy se tak stane ani kam ho vydá. Mnozí předpokládali, že Pchjongjang bude jeho zadržení protahovat v naději, že se mu podaří vynutit si na Washingtonu ústupky v době zvýšeného napětí mezi oběma zeměmi, píše agentura AP.
„Američtí představitelé zajistili návrat vojína Travise Kinga z Korejské lidově demokratické republiky,“ uvedl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. „Oceňujeme obětavost zprostředkovatelského týmu, který neúnavně pracoval v obavách o stav vojína Kinga,“ dodal.
Oficiální představitelé uvedli, že přesně nevědí, proč se Severní Korea rozhodla Kinga vyhostit. Předpokládají nicméně, že Pchjongjang usoudil, že jako voják nízké šarže neměl reálnou hodnotu ani z hlediska vlivu, ani z hlediska informací. Jeden z představitelů, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že Severokorejci se možná rozhodli, že zadržování Kinga jim přinese více problémů, než když ho jednoduše propustí.
Hlavním zprostředkovatelem jednání se Severní Koreou o vydání Kinga bylo Švédsko, zatímco Čína pak pomohla usnadnit jeho převoz, uvedli představitelé americké administrativy.
Švédští představitelé odvezli Kinga na čínské hranice, kde se s ním setkal velvyslanec USA v Číně Nicholas Burns, švédský velvyslanec v Číně a nejméně jeden zástupce amerického ministerstva obrany.
Představitelé administrativy prezidenta Joea Bidena trvají na tom, že Severní Koreji neposkytli žádné ústupky, aby zajistili Kingovo propuštění. Bílý dům současně poděkoval švédské vládě za diplomatickou roli, kterou v případu sehrála, a čínské vládě za usnadnění vojínova tranzitu, ačkoli zdůraznil, že Peking nesehrál roli prostředníka.
King byl z Číny letecky převezen na americkou vojenskou základnu v Jižní Koreji, odkud bude vrácen do Spojených států. Vyhoštěním z KLDR však Kingovy potíže téměř jistě nekončí, ani nemůže očekávat oslavný návrat domů, jakému se těšili jiní z KLDR propuštění Američané.
Důvod útěku zůstává neznámý
V celém příběhu zůstává řada nezodpovězených otázek včetně té prvořadé, tedy proč King na sever vůbec utíkal. Vojín přešel hranici z Jižní Koreje do KLDR 18. července při organizované prohlídce demilitarizovaného pásma. Podle dřívějších zpráv jej čekal návrat do Spojených států poté, co byl v Jižní Koreji ve vězení kvůli obvinění z napadení. Po bezpečnostní kontrole na letišti se mu ale podařilo připojit se k exkurzi na hranici, kterou pak podle amerických médií poté dobrovolně překročil. V KLDR byl pak zadržen jako první Američan téměř po pěti letech.
KCNA napsala, že severokorejské úřady ukončily vyšetřování a že King na území KLDR utekl proto, že se mu „nelíbilo nelidské chování a rasová diskriminace“ v americké armádě a také proto, že „byl rozčarován nerovnostmi v americké společností“.
Ve Spojených státech mu nyní za nedovolené opuštění útvaru hrozí vojenské vězení, propadnutí platu nebo propuštění ze služby, napsala AP. V nejbližší době se nicméně úřady zaměří na to, aby Kingovi pomohly začlenit se zpět do americké společnosti, případně aby mu pomohly řešit jeho psychické a emocionální problémy, uvedl jeden z vysoce postavených představitelů Bidenovy administrativy, který o převozu informoval novináře.