Úřady bývalou hlavu státu zadržely kvůli obavám, že zničí důkazy o svém pokusu o puč. Kvůli němu skončil již letos v lednu ve vazbě, soud nicméně v březnu vyhověl jeho žádosti o zrušení zatykače.
Jihokorejská média uvádí, že vyšetřovatelé našli i potvrzení o tom, že Jun v říjnu minulého roku nařídil poslání dronů nad Pchjongjang. Údajně objevili zvukové záznamy komunikace mezi tehdejším prezidentem a armádou.
Jun tak zřejmě chtěl vyprovokovat KLDR k vojenské reakci, která by mu poskytla oprávnění vyhlásit výjimečný stav a zavést stanné právo. Pchjongjang si sice postěžoval a vyhrožoval tvrdou odvetou, žádnou vojenskou akci ale neuskutečnil. Jun nakonec vyhlásil stanné právo v prosinci.
Poslanec za Demokratickou stranu Park Sun-won, který je členem výboru Národního shromáždění pro zpravodajské služby a výboru pro národní obranu, uvedl, že obdržel interní vojenskou zprávu potvrzující zapojení jihokorejské armády do incidentu. „Podle důvěryhodného zdroje z armády šéf velitelství bezpilotních letounů osobně zavolal důstojníkovi odpovědnému za operace bezpilotních letounů a vydal pokyn ke startu,“ uvedl Park, podle něhož se to velitel následně snažit zakrýt.
„Demokratická strana již dlouho vyjadřovala obavy, že se vláda Jun Sok-jola pokoušela vyprovokovat Severní Koreu, aby ospravedlnila vyhlášení válečného stavu. Toto nejnovější svědectví podporuje tvrzení, že incident s dronem nebyl nehodou, ale záměrnou operací, po níž následovala koordinovaná snaha o jeho utajení,“ dodal poslanec, podle něhož musí být viníci hnáni k odpovědnosti.
8. března 2025 |
Proč skončil prezident znovu ve vazbě?
V novém obvinění státní zastupitelství obviňuje Juna, že porušil práva členů vládního kabinetu, když v prosinci svolal na schůzku, po níž vyhlásil stanné právo, pouze vybrané zástupce vlády. Dále tehdejší prezident vytvořil falešný dokument, kterým chtěl následně své rozhodnutí ospravedlnit. Ten podepsali tehdejší premiér Han Duk-so a ministr obrany Kim Jong-hjo. Dokument ale později Jun zničil.
Prokuratura dále viní Juna z toho, že dával příkazy svému mluvčímu pro zahraniční média, aby vydával falešná prohlášení, která popírala, že by Jun chtěl porušit ústavu země vyhlášením stanného práva. Jun také přikázal prezidentské bezpečnostní službě, aby zablokovala jeho zadržení na začátku ledna a v neposlední řadě nařídil smazat záznamy rozhovorů ze zabezpečených telefonů, které používali tři vojenští velitelé.
Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Opozice Juna zbavila pravomocí 14. prosince a ústavní soud jej z funkce odvolal 4. dubna.
