„Pokud nepřátelské síly ohrozí systém velení a kontroly státních jaderných sil útokem, nukleární úder bude zahájen automaticky a okamžitě,“ stojí v upravené ústavě. Na změnu upozornila jihokorejská tajná služba NIS.
Režim tak dal jasně najevo, že případný útok na vedení země nezůstane bez odpovědi. Podle Andreje Lankova, experta na mezinárodní vztahy z univerzity Kookmin v Soulu, si KLDR si vzala poučení z vývoje v Íránu.
„Možná šlo o neoficiální politiku už dříve, ale teď jí režim dodal větší váhu tím, že ji zakotvil v ústavě. Írán fungoval jako budíček. KLDR viděla efektivitu americko-izraelských útoků zaměřených na likvidaci vedení státu, které během krátké chvíle odstranily velkou část íránské elity. A z toho musí mít teď v Pchjongjangu strach,“ řekl portálu The Telegraph.
Podobnou operaci by podle analytiků bylo v Severní Koreji mnohem těžší provést. Země zůstává prakticky uzavřená okolnímu světu, cizince režim pečlivě sleduje a domácí infrastruktura funguje odděleně od globálních sítí. Kim navíc dlouhodobě dbá na vlastní bezpečnost, pohybuje se jen s početnou ochrankou a místo letadel využívá obrněný vlak.
Největší obavy má režim podle Lankova z moderních satelitních technologií. „Nejvíc se bojí informací získaných pomocí satelitů. A upřímně řečeno, jejich obavy nejsou neopodstatněné, protože odstranění vedení hned na začátku konfliktu může rozhodnout o jeho výsledku,“ uvedl.
Dodal, že případná severokorejská odveta by se s největší pravděpodobností zaměřila na Spojené státy, nikoliv na Jižní Koreu.
Revize ústavy, která byla přijata na březnovém zasedání Nejvyššího lidového shromáždění – zákonodárného sboru totalitního státu – rovněž výslovně uvádí, že velení nad severokorejskými jadernými silami náleží předsedovi Komise pro státní záležitosti, tedy Kimovi.
