Studie publikovaná v odborném žurnálu Biological Conservation vychází z čtyřletého výzkumu. Protože KLDR nevede oficiální statistiky a vše halí v závoj tajemství, výzkumníci vyzpovídali severokorejské uprchlíky, včetně bývalých lovců a dalších lidí participujících na černém trhu. Využívali též satelitní snímky zachycující změny lesních zdrojů.
Zjistili, že lov a obchod se zvěří je v KLDR široce rozšířený. A to i když jsou v zemi zakázané zbraně pro soukromou potřebu, tedy i lov. Mohou je tak používat prakticky jen státem schválení lovci. Severokorejská tajná policie údajně vydělává na prodeji prostředků pro nelegální chytání zvěře.
Zvířata slouží Severokorejcům jako zdroj jídla. Praxe začala být zřetelnější a rozšířenější po hladomoru v devadesátých letech, kdy vyhladovělí obyvatelé začali hledat nový zdroj obživy, když ji stát nebyl schopen poskytnout. Zvířata ale též vyhledávají, protože jsou součástí tamní alternativní medicíny, kterou využívají kvůli nedostatku léků.
Severokorejci s úlovky rozjeli černý trh, prodávají je do Číny, kde za ně mohou dostat víc peněz než v KLDR. Produkty často shánějí ve státem provozovaných zařízeních, například zoo či farmách.
Výzkumníky znepokojilo, že na přeshraničním obchodě se podílí i stát. Spravuje lovecké rezervace a uděluje oficiální povolení lovcům. Produkty získává i prostřednictvím kvótového systému, v jehož rámci odevzdávají lidé části těl státní agentuře. Obchodem s čínskými zákazníky získává stát cennou zahraniční měnu.
Studie poukazuje na to, že i KLDR některá zvířata chrání, například gorala východního. Ten je přesto terčem severokorejských lovců angažovaných v černém obchodě. Již tak ohrožené divoké horské koze proto hrozí vyhynutí.
Spoluautor studie Joshua Elves-Powell podotýká, že ubývání zvěře v KLDR má dopady i na sousední státy. Jižní Korea doufala, že se v ní jednou znovu přirozeně usadí leopard amurský, jedna z nejvzácnějších velkých koček na světě. V KLDR je však oblíbeným terčem.
I pro Čínu je počínání Severokorejců velkým problémem, ohrožujícím její cíle v oblasti ochrany přírody – například obnovení populace tygra ussurijského v severovýchodních provinciích. Jeho zabíjení v Severní Koreji tomu brání.
KLDR jako jedna z mála zemí není členem Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Čína ano, nelegální přeshraniční obchod tak představuje porušení jejích závazků. Výzkumníci ji proto nabádají, ať podniká více kroků k omezení domácí poptávky po volně žijících živočiších.
