Pátek 21. ledna 2022, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Klíčem k německé vládě je téma zdanění boháčů. Ekologický sen Zelených bude drahý, říká politoložka

Příznivci Zelených v Berlíně tančí po volbách do Bundestagu. (26. září 2021) foto: Reuters

Rozhovor
Největším jablkem sváru příští německé vládní koalice, ať už ji vytvoří kdokoli, bude otázka, zda a o kolik zdanit nejbohatší, soudí profesorka politologie Ursula Münchová.
  12:00

Lidovky.cz: Němečtí sociální demokraté mají nakročeno k vedení budoucí vlády. Jak moc to je skutečně zásluha lídra Olafa Scholze?
Určitě to byl důležitý faktor. Podle mého soudu by Scholz tolik netáhl, pokud by se jeho dva konkurenti Annalena Baerbocková a Armin Laschet nedopustili tolika chyb a přešlapů. To mu pak výrazně zjednodušilo cestu, najednou se o něm zase začalo mluvit jako o někom, kdo je protikladem chybujících lídrů ostatních stran.

Obě křesťanské strany CDU a CSU udělaly chybu, že se příliš dlouho zaměřovaly na kandidátku Zelených, viděly v ní hlavní konkurentku, snažily se ji vykreslovat jako nezkušenou političku. Na Scholze naopak úplně zapomněly. Nehledě na to, že tam už nešlo pracovat s momentem nezkušenosti, protože Scholzova vládní erudice byla větší než v případě předsedy CDU Armina Lascheta.

Formální a skutečný vítěz nemusí být ten samý. Německé volby ještě zdaleka neskončily

Lidovky.cz: Je teď Scholz blíž kancléřskému úřadu než Laschet?
Je mu blíž, je zcela přesvědčený, že mu úřad náleží, protože vyhrál volby, získal pro svou stranu hlasy navíc. Především ale má díky úspěchu za sebou sešikovanou celou sociálnědemokratickou stranu. Přesto ale SPD i CDU mají stejný problém, a to sice že vždy jedna z menších stran, které připadají v úvahu jako vládní partneři, mají s některou z obou velkých zásadní problém a nechtějí s ní vstoupit do koalice.

Zeleným vadí křesťanští demokraté, liberálům zase sociální demokraté. Takže ač je Scholz vítěz a mohl by si teoreticky diktovat podmínky, ve skutečnosti bude muset brát daleko větší ohledy, než se možná zdálo.

Lidovky.cz: Může fungovat společná vláda Zelených a liberálů, když se vůči sobě v minulých letech tak silně vymezovali? Co je největším jablkem sváru?
Hlavně výše daní. Zelení slibovali před volbami, že zdaní nejbohatší občany, a takto získané prostředky chtějí využít na ekologizaci hospodářství. Vůbec celý jejich program počítá s tím, že bude zapotřebí hodně peněz, aby bylo možné uskutečnit jejich sny o rychlém přechodu ke klimatické neutralitě, zvýšit podíl elektromobilů a podobně.

URSULA MÜNCHOVÁ (60)

■ Je profesorkou politologie na Univerzitě Bundeswehru v Mnichově.

■ Zároveň vede Akademii pro politické vzdělávání v Tutzingu u Starnberského jezera.

■ Je členkou vědecké rady Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově.

■ Dlouhodobě se věnuje analýze německého politického systému.

To nelze financovat bez dodatečných příjmů, nebo by musela být povolena dluhová brzda, která je zakotvena v ústavě. Liberálové také chtějí chránit klima, ale domnívají se, že je toho možné dosáhnout cestou inovací. Nakonec se ale obě dohodnou, protože není jiná možnost, než aby vznikla vláda s účastí obou stran.

Lidovky.cz: Dosud to bylo tak, že volební vítěz oslovil menší strany a v zásadě jim nadiktoval podmínky, teď jako by to bylo opačně a stanovily si je menší strany...
Je to něco úplně nového a uvidíme, co z toho vznikne. Z pohledu obou menších stran je to taktika, jsou si vědomy své ceny, vědí, že se bez nich budoucí vláda neobejde. Pak si mohou dovolit přijít s požadavky, které budou muset větší partneři chtě nechtě splnit.

Lidovky.cz: Sociální a křesťanští demokraté v posledních letech neustále ztráceli podporu, z kdysi velkých stran se stali trpaslíci. Je tento fenomén, jímž se Německo přibližuje jiným evropským státům, nevratný?
Na celostátní úrovni se to jen tak nezmění, už v minulých letech jsme měli v parlamentu šest klubů. Regionálně jsou občas ještě patrné odlišnosti a existují spolkové země, kde dokážou strany získat i výrazně přes třicet procent hlasů často i díky velmi oblíbeným zemským premiérům, jak jsme viděli před několika dny při volbách v Meklenbursku – Předním Pomořansku (kde s velkým náskokem vyhrála SPD pod vedením současné premiérky Manuely Schwesigové – pozn. red.). Ale z celostátního pohledu platí, že velké strany ztrácejí podporu, nemohou se opřít o tradiční prostředí a struktury jako církve nebo odbory, které také slábnou, ale v minulosti jim pomáhaly mobilizovat voliče.

Lidovky.cz: Protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) dokázala vyhrát nejenom v Sasku, ale i v Durynsku, navíc dobyla řadu obvodů. Čím to je? Rezignovaly ostatní strany na působení východě Německa?
Já myslím, že by to neměly brát jako dané a neměnné. V Německu jsme už minulosti měli situace, kdy se dostaly do některých zemských parlamentů pravicově-radikální strany. Vždycky se je ale časem podařilo zase vytlačit hlavně cílenou prací s voliči, snahou ujímat se jejich problémů.

Ale pravdou je, že si nejsem jistá, jestli už není na něco podobného ve vztahu k AfD příliš pozdě, protože Alternativa je už zavedená na všech možných úrovních, její zástupci dál pronikají do veřejného života, což pak činí celou situaci ještě komplikovanější.

Řekla bych, že to je hlavně problém CDU, kterou hrozí postoj k AfD rozdělit. Zatímco organizace v západní části země s ní nechtějí mít nic společného, odmítají ji, na východě si říkají, že by bylo jednodušší se s nimi dát dohromady. Tyto dva protichůdné pohledy jsou v rámci jedné strany neslučitelné. Nelze stavět mosty k někomu, jehož částečně sleduje civilní kontrarozvědka pro podezření z podkopávání ústavy a ze sympatií k pravicovému extremismu.

Lidovky.cz: Bude mít Scholz jako kancléř podporu levicového křídla SPD, nebo dojde časem na „lámání chleba“ a budou spolu válčit?
Mám za to, že u sociálních demokratů je patrná velká touha vytvořit vládu a poslat křesťanské demokraty do opozice. Zároveň si také uvědomují, že Scholz vyhrál i proto, že dokázal oslovit středové voliče a přetáhnout jeden a půl milionu hlasů přímo od CDU. To mu dává silnou pozici.

Na druhé straně ale platí, že u sociálních demokratů byli a budou vždy rebelové, kteří nesouhlasí s přílišnou středovostí. Scholz má také silnou podporu v regionech od některých premiérů a především od dvou političek, které jsou založeny podobně jako on a též o víkendu uspěly ve svých volbách: Manuely Schwesigové z Meklenburska – Předního Pomořanska a Franzisky Giffeyové, která se zřejmě brzy stane starostkou Berlína. SPD si uvědomuje, že pokud chce vládnout, nesmí se vznášet v oblacích, ale zůstat pevně na zemi.

Lidovky.cz: Udrží se Armin Laschet v čele CDU?
Udělá všechno proto, aby jím zůstal, ale myslím si, že se mu to nepodaří, pokud by jeho strana odešla do opozice. Pak by už neměl žádnou mocenskou základnu a nezbude nic jiného, než aby skončil.

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat