„Musíme okamžitě sjet z dálnice do klimatického pekla. Boj o 1,5 stupně v těchto 20. letech buď vyhrajeme, nebo prohrajeme,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres s tím, že světové státy musejí do roku 2030 o 30 procent omezit produkci fosilních paliv.
Guterres svůj projev plénu pronesl ve stejnou chvíli, kdy evropský Copernicus zveřejnil data o řadě rekordních teplot.
„Je šokující, nicméně nepřekvapivé, že jsme dosáhli této dvanáctiměsíční série,“ uvedl šéf programu Copernicus Carlo Buontempo. I kdyby byla tato sekvence rekordních měsíců nakonec přerušena, dopady změn klimatu podle něj zůstávají stejné. A nic nenaznačuje, že by se tento trend měl nějak změnit.
„Žijeme v bezprecedentní době, máme ale rovněž bezprecedentní možnosti a dovednosti, jak klima monitorovat, což nám může pomoci při formování našich kroků,“ dodal Buontempo.
„Za poslední rok nastalo s každým otočením stránky v kalendáři rovněž i větší teplo. Naše planeta se nám snaží něco říct, ale zdá se, že neposloucháme,“ komentoval výsledek Guterres s tím, že je na čase „mobilizovat, jednat a dosáhnout výsledků.“
Generální tajemník OSN ve svém středečním prohlášení rovněž výrazně zkritizoval fosilní společnosti, které označil za „kmotry klimatického chaosu“. „Fosilní průmysl si nahrabává rekordní příjmy a živí se na dotacích hrazených daňovými poplatníky,“ poznamenal.
Fosilní paliva při výrobě energie stále dominují
Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště, píše agentura AP.
Ve své loňské zprávě přitom stejný úřad tuto pravděpodobnost odhadoval na 66 procent – a ještě v roce 2015, kdy byla Pařížská dohoda podepsána, se blížila nule.
Emise oxidu uhličitého vytvořené pálením fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou klimatické změny, loni narostly na rekordní maximum navzdory mezinárodním dohodám, které mají za cíl je omezit. Uhlí, ropa a plyn stále tvoří zhruba tři čtvrtiny světových zdrojů energie, podotýká Reuters.
„Naléhavě musíme dělat víc pro to, abychom emise omezili, nebo budeme platit stále vyšší cenu v řádech bilionů dolarů, milionů životů, které extrémní počasí postihne, i v podobě škod na životním prostředí a biodiverzitě,“ poznamenal zástupce generálního tajemníka meteorologického úřadu Ko Barrett.
Copernicus už letos v lednu oznámil, že loňský rok byl s průměrnou globální teplotou 14,98 stupně Celsia nejteplejším v historii měření. S velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím rekordmanem. Letošní duben pak globálně pokořil dosavadní maximum z roku 2016 o 0,14 stupně.
Pořád máme naději, říkají vědci
Nejteplejším v historii byl i letošní duben s průměrnou teplotou u zemského povrchu 15,03 stupně Celsia. V březnu pak průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia a rekordní byly i předchozí měsíce.
„Na tuto řadu nejteplejších měsíců budeme vzpomínat jako na relativně chladné. Pokud se nám ale podaří stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře ve velmi blízké budoucnosti, mohli bychom se k těmto ‚chladným‘ teplotám vrátit do konce století,“ dodal Buontempo.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy a řadou evropských organizací.
