Nejen ego? Trumpův zálusk na Grónsko motivuje i změna klimatu, kterou popírá

Autor:
  9:09aktualizováno  9:09
Ambice amerického prezidenta získat Grónsko jsou podle jeho vlastních slov motivovány strategickou geografickou pozicí největšího ostrova na světě. Roli nicméně může hrát také klimatická změna, která otevírá nové námořní trasy, jež podle některých analytiků mohou mít význam, jako má dnes Suezský průplav.
Ruské jaderné ledoborce Rossija a Jamal v přístavu Murmansk (22. prosince 2011)

Ruské jaderné ledoborce Rossija a Jamal v přístavu Murmansk (22. prosince 2011) | foto: Reuters

Arktida taje čtyřikrát rychleji než zbytek světa, uvádí studie. To otevírá dosud nevyužívané možnosti strategického regionu. A přestože americký prezident označil klimatické změny za „hoax“, část hodnoty, kterou Trump přisuzuje poloze dánského autonomního území, je výsledkem klimatických změn.

„Částečně je to způsobeno táním mořského ledu, které zvyšuje atraktivitu Grónska pro ekonomický rozvoj, o který se snaží,“ uvedla významná členka americké Atlantické rady a bývalá náměstkyně tamního ministra obrany pro environmentální bezpečnost Sherri Goodmanová pro list The Washington Post.

Ledové pokrytí Arktidy v září roku 1971
Ledové pokrytí Arktidy v září roku 2022

Ledové pokrytí Arktidy v září roku 1979 a 2022

Arktický mořský led zpravidla dosahuje největšího rozsahu v březnu, kdy se během zimy postupně vytváří a rozšiřuje. Následně začíná tát a svého minima obvykle dosahuje v září.

Šéf Bílého domu prohlásil, že Grónsko chce mimo jiné také kvůli jeho nevyužitým přírodním zdrojům, včetně diamantů, lithia a mědi. Nicméně odborníci varují, že převzetí Grónska by vyžadovalo miliardy a miliardy vynaložené v průběhu desítek let na těžební průmysl, který zde zatím neexistuje.

Platí také, že navzdory údajné hojnosti vzácných zemin nemá Grónsko rozvinutý průmyslový těžební sektor, chybí mu infrastruktura, nevyrábí dostatek energie a nemá ani energetickou infrastrukturu potřebnou k podpoře těžby v průmyslovém měřítku.

Na druhou stranu tání ledu přináší nové mořské trasy, které na rozdíl od těžby nerostných surovin vyžadují mnohem menší investice. Posledních padesát let byly pro tyto námořní trasy zcela zásadní, neboť v důsledku klimatické změny zůstávají části Arktidy bez ledu po delší část roku.

Vědci předpovídají, že pokud se planeta oteplí o nejméně 3,5 stupně oproti průměru z období před průmyslovou revolucí, zůstane Arktida po čtvrt roku bez ledu.

Oproti Suezu kratší cesta o 20 dní

Severní moře pro svou obchodní cestu už v říjnu využila čínská firma. Zkrátila tak svou obvyklou trasu z Číny do Evropy přes Suezský průplav o celých 20 dní.

Pokud se tato oblast v budoucnu zbaví v létě ledu, mohlo by to změnit podobu globálního obchodu. Nicméně nutno dodat, že taková změna podle vědců může být podceňována. Bez ohledu na to, kdy nastane léto bez ledu, zůstane toto prostředí podle nich extrémním.

„Klimatická změna představuje významné riziko pro národní bezpečnost,“ poznamenala Goodmanová. „Otevírání námořních tras a měnící se ledové podmínky přispívají k napjaté geopolitické situaci, kterou v současné době zažíváme.“

Tající Arktida by zároveň mohla způsobit nepředvídatelné podmínky v oceánu, jako jsou změny větru a vln. A v případě nouze je k dispozici jen málo přístavů. „Pro lodě by mohlo být nebezpečnější plout do těchto oblastí, než tomu bylo dosud,“ uvedl klimatolog, který se zabývá regionálními klimatickými riziky.

14. června 2018

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.