Nová vláda měla předznamenat nový začátek volebního období prezidenta Emmanuela Macrona. Měla přinést potřebné změny pro plánované reformy v oblasti důchodů, pracovního trhu i ekologie. Namísto toho však francouzská média hovoří o něčem jiném. O složení nového kabinetu, ze kterého je až příliš cítit jméno bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Samotný Castex měl v minulosti velmi blízko k bývalé hlavě státu. Do vyšších pater politiky se dostal právě díky Sarkozymu, který jej vytáhl na pozici poradce v Elysejském paláci z pozice starosty malého pyrenejského města Prades. Podle informací deníku Le Monde novopečený premiér volal Sarkozymu téměř okamžitě poté, co byl jmenován šéfem kabinetu.
V pondělí Elysejský palác oznámil složení nové vlády a ukázalo se, že blízko k bývalému prezidentovi nemá jen samotný premiér. „Všechny cesty vedou k Sarkozymu,“ komentoval situaci deník Le Figaro, který připomněl, že s bývalou hlavou státu spolupracoval například nový šéf ministerstva vnitra Gérald Darmanin, nová ministryně kultury Roselyne Bachelotová, ale i nový ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti.
Ministr spojený s odposlechy
Darmanin působil u Sarkozyho jako šéf tiskového odboru, Bachelotová byla jeho ministryní zdravotnictví mezi lety 2007-2010. Dupond-Moretti je z této trojice nových šéfů rezortů nejzajímavější figurou. Mediálně známý advokát se totiž ve Francii nechvalně proslavil tím, že se objevil na policejních nahrávkách v případech podezření z korupce, kterému čelil právě Sarkozy.
„Dupond-Moretti byl například v březnu roku 2014 v zákulisí na koncertě manželky bývalého prezidenta Carly Bruniové-Sarkozyové,“ připomíná Le Figaro. Deník Le Monde pak dodává, že nový ministr spravedlnosti podal kvůli odposlechům žalobu na stát a zároveň naznačuje, že to mohl být Dupond-Moretti, kdo mohl Sarkozyho varovat, že je odposloucháván.
„Kmotr není nikdy příliš daleko,“ komentovala nastalou situaci pro RTL novinářka Marie-Pierre Haddadová. A připomněla, že ve Francii „není žádným velkým tajemstvím, že Emmanuel Macron udržoval vztahy s Nicolasem Sarkozy prakticky od začátku svého pětiletého volebního období.“ Šéf Elysejského paláce dokonce vyhledával rady svého předchůdce i v době pandemie.
Jejich vztah ale „vždy trápil bývalou hlavu státu Françoise Hollanda,“ dodala Haddadová. Macron totiž sloužil jako ministr v Hollandeově socialistické vládě.
Otisky bývalého prezidenta lze však najít i dalších členech vlády. Se Sarkozym v minulosti spolupracoval i Macronův staronový ministr financí Bruno Le Maire. Pod vedením premiéra Françoise Fillona působil v letech 2009-2012 jako ministr zemědělství.
Celkově ale média změny v Macronově vládě hodnotí jako velmi mírné. Na původně očekávané radikální řezy nedošlo a posty si mimo Le Maire udrželi i šéfové rezortů zahraničí, zdravotnictví či obrany. O svůj post ale přijdou například ministryně životního prostředí Élisabeth Borneová, jejíž resort patří k Macronovým hlavním programovým prioritám, či Christoph Castaner, který čelil kritice v souvislosti s policejním násilím.