„Vyřazeny byly také některé knihy ze sovětské éry v ukrajinštině,“ uvedla ukrajinská poslankyně Jevhenije Kravčuková, která je místopředsedkyní parlamentního výboru pro humanitární a informační politiku. Z 19 milionu vyřazených výtisků podle ní bylo 11 milionů v ruštině. „Existují také doporučení vyřadit a odstranit knihy, jejichž autoři podpořili ozbrojenou agresi proti Ukrajině,“ dodala.
Poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, začala Ukrajina ve zvýšené míře omezovat používání ruských knih. Proces takzvané derusifikace nabral na obrátkách, když Rusko téměř před rokem Ukrajinu vojensky napadlo.
V polovině loňského roku Ukrajina omezila distribuci ruských knih ve snaze dále zpřetrhat kulturní vazby mezi oběma sousedními zeměmi a zrušit politiku, která podle kyjevských úřadů po staletí potlačovala ukrajinskou identitu.
„Obecně je poměr knih v ruštině a ukrajinštině v našich knihovnách velmi žalostný,“ řekla Kravčuková. „Proto nyní hovoříme o tom, že je nutné co nejdříve obnovit fondy a nakoupit knihy v ukrajinském jazyce,“ dodala s tím, že asi 44 procent knih v ukrajinských knihovnách je v ruštině, zbytek v ukrajinštině nebo jiných evropských jazycích.
Třetina obyvatel mluví rusky
Ukrajinština je jediným úředním jazykem země. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z roku 2019 asi polovina obyvatel mluvila převážně nebo pouze ukrajinsky a asi 30 procent převážně nebo pouze rusky.
Ruština i ukrajinština jsou východoslovanské jazyky, ale zatímco většina Ukrajinců umí rusky, Rusové neznalí ukrajinštiny tomuto jazyku rozumí jen obtížně. Ruština stále hraje velkou roli v obchodě, kultuře a médiích.
A v mnoha městech včetně Kyjeva se ruština stále často používá, i když podléhá čím dál větším restrikcím. Právní předpisy ukládají podnikům a dalším institucím povinnost používat pouze ukrajinštinu.
3. července 2022 |
