Navzdory očekávaným protestům zavítal do tokijské svatyně Jasukuni, která slouží k připomenutí památky dvou a půl milionu Japonců padlých v novodobých konfliktech - ovšem včetně 14 válečných zločinců. Koizumi už navštívil Jasukuni několikrát, tentokrát si ovšem vybral obzvlášť citlivý den - na včerejšek totiž připadlo 61. výročí japonské kapitulace.
„Nejsem tu proto, abych ospravedlňoval válku či oslavoval militarismus,“ snažil se Koizumi přesvědčit domácí i zahraniční odpůrce návštěvy. „Přicházím s pocitem, že bychom už nikdy neměli začínat válku a neměli bychom zapomínat na oběti těch, kteří šli do války a padli,“ dodal japonský premiér. Své odpůrce ale příliš nepřesvědčil. Proti návštěvě okamžitě ostře protestovaly Čína a Jižní Korea, tedy dvě z mnoha asijských zemí, které zažily částečnou či úplnou japonskou okupaci. Peking uvedl, že Koizumi „podrývá základy čínskojaponského přátelství“ a Soul návštěvu svatyně označil za „projev neúcty vůči korejské vládě a lidu“. Před japonskými ambasádami v obou zemích se také srotil dav obyvatel protestujících proti Koizumiho výpravě do svatyně.
Pro japonského premiéra, který příští měsíc opustí křeslo šéfa vlády, ale měl jeho včerejší počin velký význam. Jednak tím splnil svůj předvolební slib - že se stane prvním premiérem od roku 1985, který se na výročí kapitulace přijde Japoncům padlým ve válkách do svatyně poklonit. A především tím dal najevo, že ani na sklonku svého pětiletého vládnutí nehodlá slevit z rozhodného zahraničněpolitického kurzu.
Proti návštěvám „válečné“ svatyně, která leží kousek od tokijského centra na poklidném návrší porostlém stromy, se nebouří jen okolní země, ale výhrady má podle průzkumů veřejného mínění i většina Japonců. Jenže Koizumi už mnohokrát prokázal, že se rozhoduje jen sám podle sebe. Například, když se navzdory odporu veřejnosti nebál poslat japonské vojáky do Iráku anebo když přes rady svých politických spojenců vypsal předčasné volby.
Byť s ním Japonci často nesouhlasí, zůstává stále velmi populární. Přispívá k tomu i zmiňovaná výstřednost, která je s jeho osobností spjata. Ani po jmenování premiérem si navzdory mírně pokročilému věku - je mu už 64 let - nenechal ostříhat svoji bujnou kštici. A když při nedávné návštěvě USA zavítal do muzea svého oblíbence Elvise Presleyho, předváděním hry na kytaru šokoval i otrlého prezidenta George W. Bushe. Na šéfa Bílého domu, který je Koizumiho spojencem, se ostatně japonský premiér odvolával i včera, když odrážel kritiku své výpravy do svatyně. „Kdyby mě Bush nabádal, abych tam nechodil, rozmyslel bych si to? Ne, šel bych tam i tak. Ale prezident Bush by něco tak nevyzrálého neřekl,“ prohlásil Koizumi.
Japonští sousedé nyní čekají, jak se k návštěvám svatyně postaví Koizumiho nástupce Šinzó Abé. Ten zatím pouze zdůrazňuje nutnost dialogu s Čínou i Jižní Koreou.
„Nejsem tu proto, abych ospravedlňoval válku či oslavoval militarismus,“ snažil se Koizumi přesvědčit domácí i zahraniční odpůrce návštěvy. „Přicházím s pocitem, že bychom už nikdy neměli začínat válku a neměli bychom zapomínat na oběti těch, kteří šli do války a padli,“ dodal japonský premiér. Své odpůrce ale příliš nepřesvědčil. Proti návštěvě okamžitě ostře protestovaly Čína a Jižní Korea, tedy dvě z mnoha asijských zemí, které zažily částečnou či úplnou japonskou okupaci. Peking uvedl, že Koizumi „podrývá základy čínskojaponského přátelství“ a Soul návštěvu svatyně označil za „projev neúcty vůči korejské vládě a lidu“. Před japonskými ambasádami v obou zemích se také srotil dav obyvatel protestujících proti Koizumiho výpravě do svatyně.
Pro japonského premiéra, který příští měsíc opustí křeslo šéfa vlády, ale měl jeho včerejší počin velký význam. Jednak tím splnil svůj předvolební slib - že se stane prvním premiérem od roku 1985, který se na výročí kapitulace přijde Japoncům padlým ve válkách do svatyně poklonit. A především tím dal najevo, že ani na sklonku svého pětiletého vládnutí nehodlá slevit z rozhodného zahraničněpolitického kurzu.
Proti návštěvám „válečné“ svatyně, která leží kousek od tokijského centra na poklidném návrší porostlém stromy, se nebouří jen okolní země, ale výhrady má podle průzkumů veřejného mínění i většina Japonců. Jenže Koizumi už mnohokrát prokázal, že se rozhoduje jen sám podle sebe. Například, když se navzdory odporu veřejnosti nebál poslat japonské vojáky do Iráku anebo když přes rady svých politických spojenců vypsal předčasné volby.
Byť s ním Japonci často nesouhlasí, zůstává stále velmi populární. Přispívá k tomu i zmiňovaná výstřednost, která je s jeho osobností spjata. Ani po jmenování premiérem si navzdory mírně pokročilému věku - je mu už 64 let - nenechal ostříhat svoji bujnou kštici. A když při nedávné návštěvě USA zavítal do muzea svého oblíbence Elvise Presleyho, předváděním hry na kytaru šokoval i otrlého prezidenta George W. Bushe. Na šéfa Bílého domu, který je Koizumiho spojencem, se ostatně japonský premiér odvolával i včera, když odrážel kritiku své výpravy do svatyně. „Kdyby mě Bush nabádal, abych tam nechodil, rozmyslel bych si to? Ne, šel bych tam i tak. Ale prezident Bush by něco tak nevyzrálého neřekl,“ prohlásil Koizumi.
Japonští sousedé nyní čekají, jak se k návštěvám svatyně postaví Koizumiho nástupce Šinzó Abé. Ten zatím pouze zdůrazňuje nutnost dialogu s Čínou i Jižní Koreou.
