"Víte, kolik Rusů Bandera zavraždil?" zeptal se přímo moderátor ranního pořadu s telefonickými vstupy posluchačů Vladimir Solovjov s narážkou na Stepana Banderu, vůdce ukrajinského nacionalistického hnutí, které vzniklo na západě Ukrajiny a je Rusy obviňováno, že se přidalo k nacistům.
V ruské televizi týdny záběrů zraněných policistů a hořících pneumatik ustoupily střízlivým obrázkům politiků a Ukrajinců předpovídajících rozpad země poté, co opoziční síly ovládly Kyjev a prezident utekl.
Buď my, nebo oni
Lavrov: Neonacistické náladyŠéf ruské diplomacie Sergej Lavrov vyzval Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby co nejrozhodněji odsoudila "růst nacionalistických a neonacistických nálad na západě Ukrajiny". Lavrov při jednání s generálním tajemníkem OBSE, italským diplomatem Lambertem Zannierem rovněž poukázal na výzvy ukrajinských nacionalistů zakázat používání ruštiny, připravit ruskojazyčné Ukrajince o občanství, omezit svobodu slova a zakázat "nevyhovující" politické strany. Ruský ministr podle agentury ITAR-TASS zdůraznil, že mezinárodní společenství by mělo objektivně a nestranně zhodnotit situaci na Ukrajině, kterou je nezbytné vrátit do právního rámce. |
Tomu, že Kreml je otřesen svou prohrou boje se Západem o vliv v sousední zemi, nasvědčuje přechod ke slovníku "buď my, nebo oni" na pozadí sovětského vítězství nad Adolfem Hitlerem - zdroje národní hrdosti. Hlavní břímě těchto útoků nesou lidé ze západu Ukrajiny - kulturně i jazykově odlišní od rusky hovořícího východu země.
Právě jich se Alexandr snažil zastat. Solovjov ho uťal se slovy, že by mu volající posluchač měl dát svou adresu a telefonní číslo, aby ho policie mohla najít a zatknout za podporu fašismu.
Návratem ke slovníku ze sovětského scénáře, kdy válka byla využívána k získání široké podpory pokud ne pro věc komunismu, pak proti společnému nepříteli, se Kremlu podařilo odvrátit pozornost od ztráty vlastní tváře.
To umožnilo některým politikům, zejména z ministerstev financí a hospodářství, aby nenápadně nabídli spolupráci při hledání mezinárodní dohody, jak zachránit Ukrajinu před bankrotem, který by stáhl i Rusko.
Obnovením ukrajinštiny jako povinného státního jazyka v oficiálních dokumentech se ukrajinský parlament dotkl obav mnoha Rusů.
'Barbarská rusofobie'
Ministerstvo zahraničí v Moskvě odsoudilo "barbarskou rusofobii", která podle něj přiměla některé Ukrajince strhnout v západoukrajinském Lvově sochu ruského maršála Michaila Kutuzova, jenž bojoval v napoleonských válkách. "Žádáme od ukrajinských úřadů, aby zastavily tuto nezákonnost," reagovala ruská diplomacie v prohlášení.
Vůdce parlamentní frakce prokremelské strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov se ve Státní dumě nechal slyšet, že by Ukrajinci, kteří chtějí ruské občanství, měli co nejrychleji dostat pasy.
Obyvatele na východě Ukrajiny, kde chovají k Moskvě větší sympatie než jinde v zemi, zneklidňuje zejména nová právní úprava používání ukrajinštiny, jež zrušila povolené uřívání ruštiny jako druhého úředního jazyka. Bojí se, že by to mohlo přinést problémy jejich podnikání.
Mnohé ruské politiky rozzlobila nynější snaha zakázat televizní stanice ze zemí, které nepodepsaly evropskou konvenci o přeshraničním vysílání. Ruská státní televize v reakci na to začala ukazovat Ukrajince z rusky hovořícího Krymu a z východu země, kteří říkají, že nebudou poslouchat příkazy Kyjeva.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv se dokonce uchýlil ke slovníku podobnému tomu, který použil jako prezident, když v roce 2008 poslal ruské jednotky proti jiné bývalé sovětské republice Gruzii na podporu separatistické Jižní Osetie. Řekl tehdy, že byly ohroženy "životy našich občanů".
VÍCE ZDE: |
Ale Rusko pravděpodobně zůstane, alespoň prozatím, u rétoriky a bude sledovat, zda se snaha Evropské unie a USA pomoci sjednotit rozbitou zemi obrátí proti nim.
"Ideologicky 'Nová Ukrajina' bude nevyhnutelně založena na protiruských základech," tvrdí Alexej Puškov, šéf zahraničního výboru Státní dumy a neochvějný stoupenec prezidenta Vladimira Putina. "'Demokracie' kombinovaná s Banderou," dodává.
Ruská média bijí na poplach"Na Ukrajině veřejnost protestuje proti boji s ruským jazykem, rozpoutaným novými vládci. Je příznačné, že akce začaly nikoli ve východních či jižních oblastech země, ale v její západní části, ve Lvovu," napsal zpravodajský server Newsru.com. Právě v této baště ukrajinského nacionalismu se prý mnozí obyvatelé rozhodli mluvit "zásadně rusky" ze solidarity s ruskojazyčnými Ukrajinci a na protest proti ideologii nacionalistické strany Svoboda. Ruštinu v běžné komunikaci podle webu preferují nejméně dvě pětiny Ukrajinců, ale v parlamentu se prý už objevily návrhy takové počínání trestat. Pod výzvu lvovské inteligence k toleranci vůči ruskojazyčným Ukrajincům se podle serveru podepsal i syn Romana Šucheviče, legendárního velitele Ukrajinské povstalecké armády, tedy "banderovců". A jedno lvovské nakladatelství se rozhodlo vydat knížku v ruštině jako svou první v tomto jazyce po 11 letech existence, a to na "protest proti nepromyšleným rozhodnutím nového režimu". "Kromě toho se do kampaně zapojila i (celostátní) televize Pátý kanál, jejíž majitel, známý podnikatel Petro Porošenko, je jedním z aktivistů Majdanu (kyjevského náměstí obsazeného opozicí) a je považován za jednoho z nejpravděpodobnějších uchazečů o funkci prezidenta," dodal Newsru.com. Zmíněná stanice hodlá ve středu večer zahájit každodenní vysílání své zpravodajské relace v ruštině. "Večerní zprávy v hlavním vysílacím čase nejsou pro ty, kdo nerozumí zprávám v ukrajinštině. Jsme přesvědčeni, že v naší zemi ukrajinskému jazyku rozumějí všichni. Nikdo a nic nás nemůže rozdělit. Chceme, aby pravda zněla ve všech jazycích, protože vědět, co se skutečně v zemi děje, chtějí ve Lvovu i v Doněcku, v Sevastopolu i v Černihovu," citoval z komuniké stanice list Vesti. Podle něj ale televizní zprávy v ruštině mají hlavně posloužit "k překonání separatistických nálad na jihovýchodě země". Ruský vládní list Rossijskaja gazeta zase připomněl, že Ukrajina válčila s ruštinou jako nepřítelem za hejtmana Symona Petljury, který po první světové válce krátce vládl zemi. "Zrušení zákona, bránícího jazyky národnostních menšin, je velice špatný signál. Znamená to, že nové ukrajinské vedení a parlament se zříkají závazků vůči Radě Evropy i evropských norem," argumentoval v listu Michail Fedotov, šéf rady pro lidská práva při ruském prezidentovi. Populární ruský spisovatel Sergej Lukjaněnko, známý i českým čtenářům cyklem fantastických románů Hlídka, se rozhodl odpovědět po svém: zakázal překládat své knížky do ukrajinštiny, protože k moci v Kyjevu se dostali "nacisté a vrahové", napsal newsru.com. |
