"Přistěhovalecká" strana s názvem Spolek pro inovaci a spravedlnost (BIG) vznikla letos. Nedělní volby v Severním Porýní-Vestfálsku tak pro ni budou první.
Vstup do zemského sněmu by se ale rovnal zázraku. Stranu vede podnikový poradce z Bonnu Haluk Yildiz.
Ne, právě naopak. Chceme získat voliče, kteří dosud nechodili volit. Proč? Protože nejsou spokojení se současnými etablovanými stranami. Chceme být alternativou -neideologickou stranou, která oslovuje všechny lidi. Považujeme se za progresivní a na hodnoty orientovanou stranu.
LN Jak podle vás má vypadat integrace menšin do německé společnosti?Integrace pro nás znamená aktivní společenskou a politickou účast všech spoluobčanů. Jejich různorodou identitu je třeba v celém Německu střežit. Není pouze jedna německá skupina. Máme 82 milionů obyvatel, 20 procent z nich má přistěhovalecké kořeny. Požadujeme proto vzájemné uznání.
LN Jak by se tedy měli Turci v Německu cítit? Jako Němci nebo jako turečtí Němci?Měli by se cítit tak, jak chtějí. To je to, co říkáme: mnohonárodně.
LN Turecké kořeny má třeba i šéf zelených Cem Özdemir nebo nová dolnosaská ministryně pro sociální věci Aygül Özkanová (CDU). Co vaše strana oproti zavedeným partajím může nabídnout navíc?Mnoho. Máme program, který oslovuje velmi mnoho imigrantů. Chceme například dvojí občanství, což CDU nemá.
LN Máte samozřejmě na mysli turecké a německé občanství...Turecké a německé, ale i jiných národů. Nejde jenom o Turky. Máme i jiné programy jako třeba rovnoprávnost ve vzdělávání či rovnost šancí. Nikdo například třeba nezkouší v dětech migrantů rozpoznat jejich potenciál - jejich dvojjazyčnost a multikulturalitu.
LN Máte stejný názor jako turecký předseda vlády Recep Tayyip Erdogan, který se nedávno vyslovil pro to, aby v Německu byly turecké školy?Myslím si, že je jednoznačně možné založit multinárodní školy. Na německo-tureckých školách neshledávám vůbec nic špatného, stejně jako německo-italské školy nepovažuji za špatné. V Turecku a v jiných zemích jsou americké, francouzské a německé školy. Proč by neměly fungovat turecko-německé školy také zde?
LN Děti z přistěhovaleckých rodin by tedy měly hovořit oběma jazyky, turecky i německy?Nejlépe oběma jazyky. A k tomu ještě třeba další cizí řečí.
LN Nyní se v Evropě i v Německu často diskutuje o zákazu burek. V některých zemích, například v Belgii, už podnikají kroky k omezení jejich nošení. Jaký je váš názor?Otázkou je, co se rozumí pod pojmem burka. Jestli ti, co to chtějí zakázat, pod tím rozumí afghánské zahalení tváře, tak musím říci, že to se skoro vůbec v Německu nevyskytuje. Jen asi v 0,01 procenta. S ženami, které nosí nikáb, kde jsou oči nekryté, ale zamaskovaný je obličej, se někdy musí mluvit. Není možné najednou lidi, kteří takto vyjadřují své náboženství, diskriminovat ve stylu: Nyní ti řeknu, jaké je tvé náboženství. Mimo to, komu škodí ženy, které si zakrývají obličej? Podporujeme ale dialog.
LN Jak si vysvětlujete to, že mnoho Evropanů má z burky strach?Je to strach z neznámého. Zákaz není správnou cestou, dialog ale správný je.
LN Aygül Özkanová také zejména v řadách jejích křesťanských demokratů (CDU) před časem vyvolala poprask tím, že hovořila o odstranění křížů ze škol. Co si myslíte vy?Domnívám se, že v Evropě je bezpochyby velmi silná křesťanská tradice. Podle mého názoru je tuto tradici třeba hájit. Když se škola považuje za křesťanskou a je veřejná, tak potom je samozřejmě možné přemýšlet o tom, jestli tam nemají přijít i další symboly. A to v případě, když děti nejsou křesťanské. Jiným školám to ale není možné předepisovat.
