Poslední start posledního raketoplánu Atlantis definitivně ukončil éru, kdy měli Američané nad Rusy v kosmu navrch.
Se svými desítky let starými Sojuzy totiž budou nyní Rusové držet monopol na pilotované lety do vesmíru, především ty k Mezinárodní kosmické stanici.
KONEC ÉRY RAKETOPLÁNŮ |
Atlantis uzavírá jednu éru. Nyní chtějí USA dobýt MarsA to nejméně příštích pět let a ještě pouze v případě, že NASA do té doby uvede do provozu novou výkonnou raketu. Nebo že se o dopravu postará některá ze soukromých firem, které se dnes o konstrukci nástupce raketoplánů pokoušejí.
SOJUZProjekt Sojuz byl zahájen v roce 1962, kdy se uvažovalo o stavbě kosmické lodi pro oblet Měsíce. Pod politickým tlakem se v roce 1967 uskutečnil první pilotovaný let, který skončil katastrofou a při přistání se zabil kosmonaut V. M. Komarov. Z kosmických lodí typu Sojuz byla odvozena i automatická nákladní kosmická loď typu Progress. Byla z nich také odvozena řada špionážních družic Jantar, létajících v rámci programu Kosmos. Zdá se, že konstrukcí Sojuzů byli inspirováni i čínští konstruktéři při návrhu kosmických lodí Šen-čou. |
Ukončení letů raketoplánů se Spojeným státům každopádně prodraží.
Od roku 2004, kdy tehdejší americký prezident George W. Bush oznámil, že program končí, zvýšili Rusové podle deníku The Wall Street Journal ceny za dopravu amerických astronautů celkem osmkrát.
Podle nedávno uzavřeného posledního kontraktu bude stát v roce 2016 doprava jednoho Američana na mezinárodní kosmickou stanici 63 milionů dolarů (asi miliardu korun), což je o 175 % více než v roce 2005.
Ekonomicky však Rusové nad Američany zvítězili už dávno – dvě stě deset miliard dolarů, které USA utratily za program raketoplánů, představují ruský rozpočet na kosmické lety na sto let.
Ročně totiž dává Moskva na výzkum kosmu pouhé dvě miliardy dolarů.
CESTY DO VESMÍRU ZÁVISÍ NA RUSECH |
Dalším problémem je absolutní závislost nejen USA, ale i Evropské unie na Rusku. "Udělali jsme kolektivní chybu," přiznala Evropská kosmická agentura.
