Objevují se ale také opačné hlasy, podle nichž by předčasnými volbami žádná z vládních stran nezískala, a nepříliš oblíbená velká koalice proto bude pokračovat.
„Třebaže to nebyl její prvořadý cíl, Andrea Nahlesová svým rozhodnutím skončit v čele strany a poslanecké frakce odzvonila velké koalici,“ píše komentátor Süddeutsche Zeitung. SPD si podle něj za pár měsíců zvolí nového předsedu, kterým se kvůli náladě ve straně ale nestane nikdo, kdo by se rozhodně stavěl za pokračování současné koalice vedené kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU). Vývoj ještě uspíší zářijové zemské volby v Braniborsku a Sasku, v nichž sociální demokracie zřejmě znovu utrpí debakl.
VIDEO: Mladý Youtuber ztrhal německou vládnoucí CDU. Ta netuší, jak zareagovat |
„Shrnutí: velká koalice se bude ještě jedno léto potácet; pak je konec. Zřejmě tuto zimu se uskuteční nové volby,“ tvrdí komentátor, podle něhož je vyloučené, že by se bez voleb podařilo sestavit jinou vládu. Jedinou možnou alternativu - koalici CDU/CSU, Zelených a svobodných demokratů (FDP) - totiž nebudou chtít ani svobodní demokraté, ani Zelení, kteří jsou v průzkumech druhou nejsilnější stranou a v nových volbách mohou jen získat.
S koncem současné vlády počítá i komentátorka veřejnoprávní televize ARD. „Vlastně je teď možné jen jedno: odchod SPD z velké koalice,“ konstatuje a vyjadřuje přesvědčení, že bez tohoto kroku se sociální demokracie nemá šanci obnovit. Pro nejstarší německou demokratickou stranu přitom teď podle komentátorky nejde jen o to, najít novou tvář do svého čela, ale o všechno; o to, zjistit, co vlastně chce a umí.
Koalici, k jejímž největším zastáncům patřila právě Nahlesová, by SPD měla opustit i podle listu Frankfurter Rundschau.
Šéfka německé SPD se po neúspěchu v eurovolbách vzdá funkce. Může to mít dopad na celou vládu |
Jinak další vývoj vidí deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle něhož současná vláda přežije. „Je velká koalice na konci? Nemusí SPD, nemusí všechny tři strany rychle utéct z tohoto vězení? Ne, protože od nových voleb si teď nikdo ze zúčastněných nemůže slibovat nic dobrého,“ míní list.
Deník Leipziger Volkszeitung zase klade řečnickou otázku, který z problémů v SPD by odchod z koalice a nové volby vyřešily.
Řada médií se shoduje v tom, že na předčasné volby teď není připraveno ani jedno z vládních uskupení. Také v CDU se totiž po propadu v evropských volbách ozývá stále hlasitější kritika šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové. Její pozice se teď podle komentátora televize n-tv sice kvůli překotnému dění v SPD stabilizuje, to ale nevydrží věčně. Pokud by se skutečně měly konat předčasné volby, přihlásí se podle něj kritici Krampové-Karrenbauerové hlasitě znovu.
Předsedu si německá SPD zvolí později
Německou vládní sociální demokracii (SPD) po rezignaci předsedkyně Andrey Nahlesové nejspíš dočasně povede trojice dosavadních místopředsedů - šéf hesenské SPD Thorsten Schäfer-Gümbel a ministerské předsedkyně Porýní-Falce a Meklenburska-Předního Pomořanska Malu Dreyerová a Manuela Schwesigová. Informoval o tom server Spiegel Online. Řádného předsedu si strana zvolí později.
S trojicí dočasných místopředsedů počítá návrh užšího vedení, s nímž ještě musí vyslovit souhlas předsednictvo strany, což ale bude zřejmě jen formalita.
Merkelová chce do čela EK lidovce Webera. Macron hodlá nejprve vyřešit směřování unie |
Výrazně složitější bude výběr dlouhodobého lídra strany, která v posledních dvou celoněmeckých volbách zaznamenala dvojici svých nejhorších výsledků v dějinách spolkové republiky a nachází se v těžké krizi. Na post, který Nahlesová opustila po tvrdé a podle mnohých často podpásové a vyloženě nepřátelské kritice od svých spolustraníků, se totiž nikdo nehrne.
Místopředseda strany a ministr financí Olaf Scholz se už nechal slyšet, že o funkci nemá zájem. Totéž učinil dolnosaský ministerský předseda Stephan Weil.
Jako o možných kandidátkách se zatím mluví především o pětačtyřicetileté Schwesigové, s níž by do čela strany přišla mladá tvář, a o dvaačtyřicetileté starostce severoněmeckého Flensburgu Simone Langeové, která loni v souboji o funkci šéfky SPD podlehla právě Nahlesové.
Sociální demokraté musí také obsadit post šéfa poslanecké frakce, kterého se Nahlesová kvůli propadu strany v evropských volbách, v nichž SPD získala jen 15,8 procenta hlasů, oficiálně vzdá v úterý. Dočasně ji zastoupí dosavadní místopředseda poslanců SPD Rolf Mützenich.
Postoj ke vládě
Pro budoucnost Německa je ale zcela nejdůležitější, aby si sociální demokraté vyjasnili svůj postoj ke koaliční vládě s CDU/CSU, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU). Nespokojenost s již třetí velkou koalicí za poslední čtyři volební období je znát u veřejnosti i uvnitř SPD, kde po rozhodnutí Nahlesové místy přerůstá v otevřené volání po ukončení této spolupráce. Požadují ho například sociální demokraté v Sasku-Anhaltsku. Možná kandidátka na předsedkyni Langeová zase chce, aby o setrvání sociální demokracie ve vládě rozhodli straníci v referendu.
Pokud by SPD skutečně kabinet Merkelové opustila, čekaly by Německo podle všeho předčasné volby. Jedinou další realistickou vládní variantu - koalici CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených - už totiž vyloučili zástupci ekologické strany. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková koaličním uskupením vzkázala, že její strana není žádným náhradním kolem. V případě rozpadu koalice je podle ní nutné se znovu zeptat voličů. Právě Zelení, kteří teď mají rekordní podporu veřejnosti kolem 20 procent, by z předčasného hlasování mohli těžit nejvíce.
