Experimentující Rembrandt v amsterodamském Rijksmuseu |
Kurátor muzea Tom van der Molen tento týden v prohlášení uvedl, že označení Nizozemský zlatý věk je úzce spjato s národní hrdostí na tehdejší prosperitu a mír, ale „ignoruje mnoho negativních aspektů 17. století, jakými byly například chudoba, válka, nucené práce či obchodování s lidmi“.
Premiér Mark Rutte, který na vysoké školes tudoval nizozemské dějiny, krok muzea označil za nesmyslný. Tento týden na tiskové konferenci Rutte poznamenal: „určitě si umíte představit věci, které ve Zlatém věku dobré nebyly, ale myslím, že je to skvělé označení... Investujme svou energii do vytvoření nového Zlatého věku“. Podobné stanovisko zaujal také ministr školství Arie Slob. „Už mne trochu unavují debaty o jednom názvu,“ řekl. Populistický zákonodárce Thierry Baudet na twitteru rozhodnutí muzea označil za „čiré vymývání mozků“.
Bohatá města i obchody s lidmi
Holandská republika, jak bývají často označovány Spojené provincie nizozemské, byla v 17. století proslulá obchodováním, které přineslo velké bohatství městům jako byly Amsterodam či Leiden. Rembrandt van Rijn a Johannes Vermeer zde vytvořili svá mistrovská díla a země byla spojována s kreativitou, svobodným myšlením a náboženskou tolerancí, v Naardenu nedaleko Amsterodamu v té době žil v exilu také český myslitel Jan Ámos Komenský.
V uplynulých letech ale aktivisté v Nizozemsku začali více upozorňovat na temnou stránku holandského bohatství v 17. století, a to zejména na obchodování s otroky.
Muzeum uvedlo, že konec označení Zlatý věk je jedním z kroků na cestě, jejímž cílem je muzeum, které dá prostor i lidem, jejichž příběhy zatím nebyly vyprávěny či nemají dostatečné zastoupení.
