Hlasování bylo těsnější, než se očekávalo. Zastánci rezoluce zvítězili rozdílem jediného hlasu. O rezoluci nyní bude hlasovat Sněmovna reprezentantů, výsledek jednání je ale nejistý, zřejmě i kvůli okamžité reakci Turecka, která nastala doslova minuty poté, co světové agentury zveřejnily výsledky hlasování.
Podle agentury Reuters oznámil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan že Turecko odvolalo svého velvyslance ve Washingtonu "ke konzultacím", což je diplomatický termín pro stažení velvyslance na protest proti kroku hostitelského státu. Erdogan rovněž vyjádřil "vážné obavy", že rezoluce poškodí turecko-americké vztahy.
Arménie byla s výsledkem projednávání spokojena. Výbor prý prokázal, že zachovává věrnost univerzálním lidským právům, a udělal krok k zabránění dalším zločinům proti lidskosti, citovala agentura Reuters arménského ministra zahraničí Edvarda Nalbandjana.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová ve středu vyzývala výbor, aby rezoluci neschvaloval. Podle ní to mohlo poškodit nejen vztahy mezi Washingtonem a Ankarou, ale zamezit narovnávání vztahů mezi Tureckem a Arménií. Podobně argumentoval šéf turecké diplomacie Ahmet Davutoglu.Kvůli rezoluci ve spolu ve středu mluvili i Obama se svým tureckým protějškem Abdullahem Gülem.
Kongres může Obamu k používání slova genocida donutit
Kdyby rezoluci schválil i Kongres, museli by američtí představitelé užívat slovo genocida ve vztahu k událostem z první světové války v oficiálních projevech. Například Obama se přitom tomuto označení při projevu loni v dubnu vyhnul, přestože v předvolební kampani v roce 2008 sliboval, že ho bude používat.
Někteří členové výboru kritizovali samotný záměr politizovat události, které jsou téměř 100 let staré. Jeden z kongresmanů upozornil, že stejně by mohl výbor schválit rezoluci proti Rusku za vraždy spáchané komunistickým režimem mezi světovými válkami nebo proti Španělsku za zločiny režimu generála Franciska Franka.
Zahraniční výbor Kongresu už v roce 2007 zabití Arménů za genocidu označil. Na výsledek hlasování reagovala Ankara už tehdy stažením svého velvyslance z USA a pohrozila, že znemožní Američanům přístup na leteckou základnu v Turecku, která měla rozhodující význam pro operace v Iráku. Tehdejší prezident George Bush následně dotlačil Kongres k tomu, aby jako celek o rezoluci už nehlasoval.
Podle Jerevanu zahynulo v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích v Osmanské říši přes půldruhého milionu Arménů. Turecko připouští jen 300.000 až 500.000 mrtvých, které ale označuje za oběti války, a odmítá označení genocida.
