Server Sky News napsal, že zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.
„Taková úvaha mezi spojenci je, žádné rozhodnutí učiněno nebylo,“ uvedl Korčok poté, co s poslanci zahraničního výboru slovenského parlamentu hovořil o situaci na Ukrajině, která sousedí se Slovenskem. Detaily ke zmíněnému plánu neřekl s odůvodněním, že jde jen o úvahy.
Případné vyslání vojenských jednotek NATO na Slovensko podle Korčoka není požadavkem Bratislavy.
„Je to součást normálního obranného plánovaní, reakce na vzniklou situaci. Jsme součástí obranné aliance a tato obranná aliance není na papíře, k tomu musíme mít i nějaké vojenské struktury,“ řekl šéf slovenské diplomacie. Dodal, že takové vojenské struktury už delší dobu působí v Pobaltí a v Polsku.
Nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla vítá také český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj je toto rozhodnutí v zájmu české bezpečnosti a Česko by se na něm mělo podílet, prohlásil Lipavský po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v Bruselu.
Aliance podle českého šéfa diplomacie zůstává jednotná v odmítnutí ruských požadavků, které ohrožují i českou suverenitu. Česká vláda zvažuje, že po zaslání dělostřelecké munice poskytne Ukrajině ještě další pomoc, řekl také Lipavský.
Rusko u hranic s Ukrajinou soustředilo desítky tisíc vojáků. Kyjev i Západ se obává, že Moskva chystá invazi, což ale Rusko popírá. Vojenskou přítomnost v pohraničí Kreml zdůvodňuje cvičením.
Podle dřívějšího vyjádření slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě by i menší ruský útok na Ukrajinu vyvolal nápor vlny uprchlíků na slovensko-ukrajinskou hranici.
