„Před pěti lety Putin odsouhlasil tento návrh. Osobně jsem s Putinem mnohokrát já i Vučić mluvil,“ řekl Dačić, který se tento týden postaral o rozruch, když řekl, že změna hranice s Kosovem je oficiálním návrhem Srbska na řešení kosovské otázky. U příležitosti lednové návštěvy ruského prezidenta v Bělehradě šéf srbské diplomacie pro televizi N1 řekl, že „Putin nečiní rozhodnutí, ale ptá se nás, jaké řešení to bude“. „Pravidelně si s ním v posledních pěti šesti letech vyměňujeme informace,“ dodal.
S plánem poprvé přišel loni v létě srbský prezident Vučić, jeho kosovský protějšek Hashim Thaçi se k němu následně připojil, když hovořil o „korekci hranice“. Podrobnosti kolem těchto úvah ani jeden otevřeně na veřejnosti neřekl. Podle médií by ale mělo jít o výměnu převážně Srby obývaného severu Kosova za oblast Preševského údolí na jihu Srbska, kde žije silná albánská menšina.
Vzkříšení křivd?
Vučić i Thaçi jsou v posledních letech ústředními postavami dialogu mezi Bělehradem a Prištinou o normalizaci vztahů. Ten je však momentálně u ledu, neboť srbští činitelé odmítají s Kosovem jednat, dokud Priština nezruší stoprocentní celní přirážku, uvalenou loni v listopadu na srbské zboží.
USA a někteří představitelé EU uvedli, že by nebyli proti dohodě o výměně území, pokud by se na tom Srbsko a Kosovo domluvily. Německá kancléřka Angela Merkelová ale změnu hranic na Balkáně odmítla s tím, že by to mohlo vzkřísit křivdy z válek v 90. letech. Plán odmítá také kosovský premiér Ramush Haradinaj.
V roce 2008 kosovští Albánci vyhlásili jednostranně nezávislost Kosova, kterou sice uznalo něco přes polovinu členských států OSN (včetně Česka a většiny dalších zemí Evropské unie), ale nikoli Srbsko. Stanovisko Bělehradu podporuje zejména Rusko, ale například i Čína a pět členů EU, mezi něž patří i Slovensko.
