Lidovky.cz: Postoj čínské vlády je jasný: korupce ohrožuje budoucnost země a je nutné ji vymýtit. Je v Číně zneužívání moci opravdu tak palčivým problémem?
Ano, je. Pramení to z podstaty čínského politického systému: komunistická strana má mocenský monopol a zároveň kontroluje ekonomické zdroje státu. Mechanismy, které lze nazvat korupčními, jsou v takovém systému v podstatě nevyhnutelné.
VIZ TAKÉ: |
Po Si-laj (vlevo) vypovídá před soudem
Lidovky.cz: Neskrývá se za protikorupčním bojem boj mocenský?
Zásahy proti vysoce postaveným funkcionářům skutečně mají silné politické pozadí. Příkladem může být aktuální proces s Po Si-lajem. Po je obžalován z úplatkářství, zpronevěry a zneužití pravomocí, je však evidentní, že jeho hlavní provinění spočívá v něčem úplně jiném: podle určitých interpretací narušil princip konsensuality vedení strany. Budoval si kult osobnosti a příliš vyčníval.
Ťiang Ťie-min, odvolaný šéf úřadu pro správu státního majetku
V případu Ťiang Ťie-mina jde sice zdánlivě pouze o zpronevěru, ale postup proti němu spíš napovídá tomu, že hlavním cílem je Ťiangův patron Čou Jung-kchang, bývalý člen stálého výboru politbyra a tedy osoba ve stranické hierarchii ještě výše postavená než Po Si-laj.
Lidovky.cz: Lze to tedy chápat tak, že korupce představuje nebezpečí nejen pro budoucnost Číny jako země, ale rovněž pro komunistickou vládu?
Je třeba si uvědomit, že na tom, z čeho viní Po Si-laje a jemu podobné, současný čínský systém, laicky řečeno nadvláda komunistické strany, stojí. Tedy na propojení politické, ekonomické a soudní moci. Když se mluví o potírání korupce, jedná se o reakci strany na to, že je ohrožen celý politický systém jako celek. A jen stěží lze odhadnout, co by se dělo, pokud by monopol komunistů nějakým neregulovaným, živelným způsobem skončil. Určitá forma vzpoury či vnitrostranický boj po vzoru kulturní revoluce by mohl zemi obrátit v totální chaos.
Lidovky.cz: Korupce mnohdy kvete v periferních oblastech a ústřední vláda tak často stojí proti lokálním funkcionářům, kteří si ve své oblasti vybudovali velmi silnou pozici. Zásahy proti nim nemusí být lehké...
Domnívám se, že centrální moc může postupovat tak, jak postupuje v případě Po Si-laje. Čili je pod nějakou záminkou odstavit. A izolovat je od jejich mocenské základny: připomeňme, že proces s Po Si-lajem se koná v provincii Šan-tung - tedy na opačné straně země, než leží Po Si-lajova základna Čchung-čching, kde má Po spoustu přívrženců a je vnímán velmi kladně.
Čínský prezident Si Ťin-pching
Lidovky.cz: Nová čínská vládní garnitura v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem Číňanům slibovala, že proti korupci rázně zakročí. Plní tedy své sliby?
Myslím, že většina Číňanů neuvažuje o demokratizaci, o zavedení politických reforem. Vadí jim to, že straně i jednotlivým funkcionářům jde především o vlastní prospěch a doplácí na to lidové masy. Vláda prohlásí, že bude potírat korupci a odsoudí pár velkých ryb - to je jistě pěkné a je to dobrý krok, ale zásadním problémem je systémová vada mocenského monopolu komunistické strany. Současná protikorupční kampaň je sice mohutná, ale strukturálně to pro Čínu není nic nového. Vždycky se vyhlásí boj proti něčemu, vybere se pár lidí, kteří sehrají roli obětního beránka, nicméně podstata problému zůstává stejná. A nevyřeší se tím, že se odstraní několik funkcionářů.
Lidovky.cz: Čím tedy?
Transparencí, politickou pluralitou a principy právního státu. Ani jedno však není v současné Číně na pořadu dne, není to slučitelné s principem stranického státu, kterým Čína je.
