Dosavadní termín pro uzavření jednání je úterý a západní představitelé se o jeho možném prodloužení zatím oficiálně nezmiňují, poznamenala agentura Reuters.
KLDR a Írán tajně spolupracují na výrobě jaderné zbraně, tvrdí opozice |
Vyjednávači Íránu, USA, Británie, Francie, Ruska, Číny a Německa chtěli ukončit 12 let trvající rozhovory uzavřením konečné dohody do 30. června. Kvůli pokračujícím rozporům termín odložili na 7. července. Dále se ale prý nedaří dojednat například podmínky pro kontroly íránských jaderných zařízení.
„Zůstávají sporné otázky“
„Dosud není nic jasné. Zůstávají některé sporné otázky. Hodně se snažíme a pracujeme,“ řekl v pondělí bez dalšího upřesnění Zaríf novinářům na okraj jednání v Rakousku. „Konečný termín je ve středu večer či ve čtvrtek ráno,“ citovala agentura Tasnim nejmenovaného íránského představitele.
Rusko mírní embargo. Íránci mu budou dovážet mléko a kuřecí |
Pro amerického prezidenta Baracka Obamu je podle Reuters z protokolárních důvodů důležité, aby očekávanou dohodu mohl předložit Kongresu USA 9. července. Bílý dům už ale připustil, že odsunutí termínu dohody ze 7. července na pozdější dobu je reálné. „Nemáme v tomto ohledu žádná očekávání... Ale určitě je to možné,“ uvedl v pondělí mluvčí americké administrativy Josh Earnest.
„Krach není vyloučen“
„Nejde o to uzavřít dohodu za jakoukoli cenu. Pokud se nepohneme v některých sporných bodech, pak krach (jednání) není vyloučen,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný německý diplomat.
Putin volal Obamovi. Mluvili o terorismu, Íránu a Rusech válčících na Ukrajině |
Americký ministr zahraničí John Kerry v neděli řekl, že vyjednávající mocnosti a Teherán nebyly ještě nikdy tak blízko dohodě o íránském jaderném programu, jako právě teď. Upozornil ale, že jednání neskončila a že se stále „mohou ubírat jakýmkoli směrem“. Teherán na základě předběžné dohody z listopadu 2013 souhlasil s tím, že omezí zásoby nízko obohaceného uranu na úroveň mírně přesahující 7,6 tuny a veškeré další množství přemění do takové formy, jaká by podle odborníků jen obtížně šla znovu použít k výrobě jaderných zbraní. Nicméně zhruba před měsícem Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že Írán má přes osm tun obohaceného uranu, což vzbudilo obavy, že Teherán svůj závazek nesplní. Írán léta tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně k mírovým účelům.
Velkou otázkou jsou také kontroly odborníků MAAE v íránských jaderných zařízeních, do nichž mnohé ze šestice zemí, která s Íránem jedná, řadí také některé vojenské objekty. To Teherán odmítá. Velké debaty se také vedou ohledně íránského programu na výrobu balistických střel. Írán chce, aby Západ zrušil sankce uvalené kvůli jeho podpoře terorismu, porušování lidských práv a kvůli zkouškám raket; západní vyjednavači to odmítají a dokonce prý žádají, aby Teherán s výrobou a zkouškami raket zcela přestal.
