4. dubna 2018 10:07 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Krajní pravice je ve střední Evropě na vzestupu. Příčinou je masová migrace, píše AP

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Nastupuje krajní pravice pomalu k moci? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nastupuje krajní pravice pomalu k moci? | foto: Reuters

Záhřeb Polský premiér tvrdí, že existují i židovští pachatelé holokaustu. Jeho maďarský protějšek zase prohlašuje, že Evropané by se neměli mísit s Araby a Afričany. Chorvatská prezidentka poděkovala Argentině za to, že po druhé světové válce přijala notoricky známé válečné zločince. Od konce války byly podobné názory v Evropě tabu, ve střední Evropě je však v současné době otevřeně vyjadřují vedoucí politici. Reagují tak na globalizaci a masovou migraci, píše agentura AP.

„V regionu se děje něco rozsáhlejšího a přineslo to patriotickou a konzervativní debatu, díky které se názory krajní pravice staly mainstreamovými,“ uvedl bulharský historik Tom Junes z Nadace lidských a sociálních studií v Sofii.

V některých státech posun k pravici zahrnuje i rehabilitaci nacistických kolaborantů, které nyní označují za bojovníky proti komunismu a ochránce národních svobod. Vlády v Polsku i Maďarsku narušují nezávislost soudů a médií. Aktivisté za lidská práva tak varují před ohrožením demokracie ve státech, které si po roce 1989 prošly demokratickou transformací.

Podle některých analytiků pomáhá extremistickým skupinám Rusko ve snaze destabilizovat západní liberální demokracie. Ačkoliv pro podobná tvrzení konkrétní důkazy neexistují, je jasné, že nárůst radikálních skupin donutil konzervativní strany posunout se doprava a získat tak více hlasů.

Maďarsko čekají důležité volby

To je i případ Maďarska, kde premiér Viktor Orbán a jeho stran Fidesz, která je favoritem letošních dubnových voleb, získává voliče hlasitou protiimigrační kampaní. Šéf maďarské vlády přitom postavil sám sebe do role zachránce křesťanské Evropy, která čelí nájezdu muslimských a afrických hord, a trvá na tom, že Maďaři nechtějí, aby se jejich „tradice a národní kultura mísila s ostatními“.

V roce 2015 nechal Orbán postavit kolem maďarských hranic ostnatý drát, aby tak zabránil vstupu migrantů do země. Západ podle něj bude kvůli pokračující migraci čelit civilizační a rasové sebevraždě.

Orbán je také posedlý americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem, který je podle premiéra hlavním obhájcem nekontrolovatelné migrace do Evropy. Investigativní zpravodajský web atlatszo.hu uvedl, že maďarská vláda utratila v roce 2017 48,5 milionu dolarů (zhruba miliardu korun) na reklamní kampaň proti Sorosovi.

Problémy jsou i v Polsku

Nárůst xenofobní rétoriky zaznamenalo i Polsko. Když během listopadového pochodu nacionalistů u příležitosti Dne nezávislosti nesli někteří z účastníků transparenty s nápisy „Bílá Evropa“ a „Čistá krev“, označilo to polské ministerstvo vnitra za krásný pohled.

Za největší soudní frašku v Evropě pak jeden z polských činitelů označil norimberské procesy s nacistickými vůdci. Podle něj právě během tribunálu v Norimberku vzniklo „náboženství holokaustu“.

Nacionalisté přesto trvají na tom, že jejích hnutí nepropaguje nenávist. Tvrdí, že pouze brání svou národní suverenitu a křesťanský způsob života před globalizací a přílivem nepřizpůsobivých imigrantů.

Balkánský pohled

Nárůst nacionalismu je patrný i na Balkáně, především v Srbsku a Chorvatsku. Chorvatsko se plynule přesouvá k pravici od svého vstup do EU v roce 2013. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová během své nedávné návštěvy v Argentině poděkovala zemi za to, že po válce poskytla útočiště pro příslušníky chorvatského utranacionalistického fašistického ustašovského režimu, během kterého ve válečných táborech zemřely desítky tisíc Židů, Srbů, Romů a Chorvatů.

V Bulharsku je součástí vládní koalice nacionalistická aliance Jednotní vlastenci, jejíž členové používali nacistické pozdravy. Místopředseda vlády Valeri Simeonov dříve označil Romy za „drzé humanoidy“, jejichž ženy mají instinkty pouličních fen.

Podle historika Toma Junese však i přesto, že zločinů z nenávisti v Bulharsku přibývá, nevyvolávají na Západě příliš velký zájem. Důvodem je, že Sofie nejde proti západnímu konsensu tak, jak to činí Polsko a Maďarsko, tvrdí odborník.

ČTK, Lidovky.cz
  • 10Diskuse

Najdete na Lidovky.cz