Král je mrtev, ať žije chaos. Stín Saúdské Arábie halí Blízký východ

Když se zdá, že už nemůže být hůř, umí Blízký východ vždy překvapit. Ze čtvrtka na pátek se na Arabském poloostrově staly dvě věci, které spolu zdánlivě nesouvisí. V Jemenu odstoupila celá vláda včetně prezidenta Hádího a v Saúdské Arábii zemřel ve věku 90 let král Abdalláh.

S Abdalláhovou smrtí se okamžitě vynořily obligátní hlasy o tom, že království bude čelit problémům a že jsme možná svědky jeho blížícího se rozpadu. Byť se podobné prognózy objevují už nejméně půl století, je pravda, že regionální politika už dlouho nebyla tak zapeklitá.

Na trůn nastoupil Abdalláhův nevlastní bratr Salmán. I po něm je, zdá se, nástupnictví jasné – korunním princem se stal nejmladší syn zakladatele moderní Saúdské Arábie, Ibn Saúda, princ Muqrin (nar. 1943). Dosud se na saúdském trůnu střídali právě synové Ibn Saúda. Už několik let se spekuluje o tom, jak proběhne předání moci o generaci níže. Na tuto hádanku máme nyní odpověď: druhým korunním princem byl jmenován Muhammad ibn Nájif, Salmánův synovec.

Křehké zdraví monarchy

Salmána nyní čeká dosti spletitá cesta. Asi největší komplikace se pojí s jeho zdravím. Mnohé indicie naznačují, že 79letý monarcha trpí demencí a dalšími zdravotními potížemi. V královské rodině má ovšem velmi silné postavení a nečelí žádné vnitřní opozici.

Zkušenosti Salmán sbíral během své téměř půlstoletí trvající vlády nad provincií Rijád. Byl to také on, kdo často řešil rodinné půtky a usmiřoval liberální křídla s těmi konzervativnějšími. Neřešil ale pouze domácí politiku. V 80. letech právě on dohlížel na financování mudžáhidů v Afghánistánu a později bosenských muslimů ve válce se Srbskem.

Je velmi pravděpodobné, že Salmán bude pokračovat v kurzu, který sledovali už jeho předchůdci: rezervované partnerství s USA, potlačování íránských ambicí v oblasti všemi možnými prostředky i za cenu prohlubujícího se sektářského násilí a velmi zdrženlivé prosazování tolik potřebných reforem.

Obavy z budoucnosti

Klidné panování nevěstí ani klesající ceny ropy a rostoucí násilí islamistických radikálů, jak směrem na sever v neklidné Sýrii a Iráku, tak za jižní hranicí království, tedy v Jemenu.

Právě jižní soused se pro nového krále stane první zkouškou ohněm. K moci se dostávají, snad s pomocí Íránu, na severu Jemenu sídlící šíitští Húthiové (více čtěte ZDE). Právě oni svým obsazením hlavního města přivedli jemenský režim k rezignaci. Húthiové touží zemi rozdělit a znovu se ujmout vlády nad severem, kterou ztratili po roce 1962. Ohlášení samostatnosti jižního Jemenu je tak podle všeho otázkou dnů, ne-li hodin.

K TÉMATU: Al-Káida o teroru ve Francii: Hrdinové pomstili Proroka na náš příkaz Jemenská al-Káida na výsluní. Útočte na Západ, vyzývá ‚osamělé vlky‘ Islámský stát vs. al-Káida: boj o slávu, peníze a lidské duše

O své místo pod sluncem na jemenské scéně bojuje i pobočka al-Káidy, ta, která se před pár dny přihlásila k zodpovědnosti za pařížský masakr. Rozpad Jemenu bude znamenat silné vychýlení rovnováhy sil na Arabském poloostrově. Země se může vydat ve stopách Iráku a rozpadnout se do tří enkláv: šíitské, sunnitské a třetí, jíž budou fakticky vládnout radikální islamisté, ochotní a schopní útočit po celém světě.

Rýsuje se tak konflikt, který do sebe může vtáhnout spolu se Saúdskou Arábií a Íránem i USA. Jisté je tak jediné, ani rok 2015 do oblasti Blízkého východu kýžené uklidnění nepřinese. Naopak, situaci budou mít i nadále v rukou ozbrojení bojovníci, nahlodávající uspořádání arabských společností a politik.