Prezident tím potvrdil zprávy, podle nichž mají útoky Moskvy otestovat jednotu zemí NATO, píše litevská stanice LRT.
„Máme takové signály od našich (zpravodajských) služeb,“ řekl prezident pobaltské země v rozhovoru s litevskou tiskovou agenturou BNS. „Služby však nejsou schopny přesně určit místo ani čas, protože to prostě nelze – druhá strana nemusí být vždy na konci plánovacího procesu a my víme pouze o tom, že to plánují a jaký mají cíl,“ dodal. Oznámil rovněž, že bezpečnost kolem energetických a dopravních objektů bude preventivně zpřísněna.
„Informace, které dostáváme od zpravodajských služeb Litvy, Lotyšska a dalších členských států NATO, ukazují na různé pokusy o sabotáže a oslabení bezpečnosti v našich státech,“ oznámil Rinkévičs na společné tiskové konferenci s Nausėdou ve Vilniusu.
Tvrzení obou prezidentů Rusko následně popřelo. „Jedná se o nejnovější sérii děsivých příběhů, jejichž cílem je pokračovat v indoktrinaci obyvatelstva a připravovat ho na další militarizaci,“ řekl Peskov. „Aby toho dosáhli, musí vykreslit jinou zemi – v tomto případě tu naši – jako nepřítele a využít to jako záminku k dalšímu budování vojenské infrastruktury NATO v pobaltských státech,“ dodal.
Polský premiér Donald Tusk začátkem tohoto měsíce s odvoláním na informace zpravodajských služeb a spojenců z NATO řekl, že příští měsíce mohou být kritické pro bezpečnost států na východním křídle aliance. Tusk tehdy také varoval zejména před útoky na území Polska a pobaltských států, dodává Reuters.
Moskva obvinění z plánování i provádění sabotáží a dalších útoků na země mimo Ukrajinu pravidelně popírá. Podle ní se jedná o součást protiruské propagandy.
Litva, členská země NATO, sdílí pozemní hranici s ruskou exklávou Kaliningradem a Běloruskem – spojencem Moskvy. Od ruské invaze na Ukrajinu z roku 2022 pobaltská země ztrojnásobila své výdaje na obranu.
15. ledna 2025 |
