Deník The Times cituje místní úředníky, kteří uvedli, že holčička vypadala rozrušeně, plakala a prosila, aby ji k pěstounům nevraceli, protože „nemluví anglicky“. Stěžovala si, že jí pěstouni odebrali řetízek s křížkem, chtěli, aby se naučila arabsky, a zakazovali jí oblíbené jídlo. Britští poslanci čelí tlaku, aby umisťování dětí do pěstounské péče prošetřili.
Děvčátko například dostalo od matky s sebou domů k pěstounům své oblíbené jídlo – špagety carbonara –, ti jí ho ale nedovolili sníst, protože obsahuje slaninu.
rozhořčení poslanciPhilip Hollobone, konzervativní poslanec za Kettering, k případu řekl: „Co kdyby se o muslimskou dívku staral křesťanský pár a nutili jí, aby popírala svou muslimskou výchovu a stala se křesťankou? Jak by se jim to líbilo? Andrew Bridgen, konrervativní poslanec za severozápadní Leicestershire k tomu dodal: „Je to prostě špatně. Z dlouhodobého hlediska je to špatné rozhodnutí pro zabezpečení dítěte.“ Dětská ombudsmanka pro Anglii, Anne Longfieldová: „Jsem těmi zprávami znepokojena. Náboženské přesvědčení dítěte, rasové a kulturní prostředí dítěte by se mělo brát v úvahu při výběru vhodných pěstounů.“ Předseda sněmovní komise pro vzdělávání Robert Halfon naléhá na vládu, aby případ vyšetřila a zjistila, zda je podobná praxe v systému běžná. Řekl, že dítě „má mít právo být umístěno do prostředí, kde je reflektována jeho mateřská kultura“. |
Holčička se své matce také údajně svěřila, že jí pěstouni říkali, že „Vánoce a Velikonoce jsou hloupé“ a že „evropské ženy jsou hloupé a jsou to alkoholičky“.
Podle zákona by úřady při rozhodování o udělování pěstounské péče měly přihlížet k „náboženskému přesvědčení, rasovému původu a kulturnímu a jazykovému prostředí“.
Úřady v Tower Hamlets ale odmítly komentovat, proč umístily bělošské anglicky mluvící křesťanské dítě k muslimským pěstounům, kde navíc nebylo schopno porozumět jazyku, kterým se v domácnosti hovoří.
Kvůli ochraně dívky se server The Times rozhodl neuvádět její identitu ani okolnosti, za nichž byla své rodině odebrána. Rodinní přátelé jsou však z podmínek, do nichž byla umístěna, zděšeni.
„Je to pětiletá bělošská holčička. Narodila se tady, angličtina je její rodný jazyk, miluje fotbal, má britský pas a byla pokřtěna v kostele,“ vypočítává jeden z nich. „Už tak utrpěla trauma, když byla násilně oddělena od své rodiny. Potřebuje prostředí, ve kterém se bude cítit bezpečně a milovaná. Místo toho je uvězněna ve světě, kde je všechno cizí a neznámé. Pro tak malé dítě je to děsivé.“
Bývalý ministr spravedlnosti Shailesh Vara a nyní poslanec za severozápadní Cambridgeshire označil v deníku Daily Mail rozhodnutí za „zcela špatné“.
„Ze strany potenciálních pěstounských párů by měly existovat naprosto jasné a nezpochybnitelné závazky, že budou ctít víru dítěte, které jim bylo do péče svěřeno,“ kritizoval úřady Vara.
V některých oblastech Británie způsobuje dlouholetý nedostatek pěstounů z etnických minorit problémy. Často to vede k umisťování dětí z etnických menšin do britských bělošských pěstounských rodin. Opačně se tak děje jen vzácně. Statistiky ukazují, že v posledním roce bylo v zemi v pěstounské péči 51 800 dětí, 77 procent z nich bylo bělošského původu, podobně jako 84 procent schválených pěstounů. Údaje o umisťování dětí k pěstounům z jiného kulturního prostředí neexistují.
The council that put a Christian girl in conservative Muslim foster care refused to let her live with other family https://t.co/e297XafCmy https://t.co/TLYcVBs6Ty
Úřady v Tower Hamlets odmítly sdělit, kolik takových „mezikulturních“ umístění se již uskutečnilo. Neupřesnily ani, zda byl příčinou nedostatek bělošských pěstounů. Místo toho obvinily list The Times z ohrožování stability pěstounského systému.
Ministerstvo školství nechce jednotlivé případy komentovat. Mluvčí ale zdůraznil, že „když je dítě předáváno do pěstounské péče, místní úřady se musí ujistit, že umístění je nejvhodnější cestou, jak dítě ochránit a zajistit mu potřebnou péči. Kulturní prostředí, z něhož dítě pochází, je při rozhodování důležitým faktorem.“
