29. června 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Kriminalistická revoluce v USA. Policie uzavírá jeden odložený případ za druhým, díky zálibě Američanů v rodokmenech

Joseph DeAngelo - podezřelý v případu vraha z Golden State. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Joseph DeAngelo - podezřelý v případu vraha z Golden State. | foto: Reuters

SEATTLE/PRAHA Americká policie právě prožívá kriminalistickou revoluci. Za poslední dva roky se podařilo rozlousknout několik desítek odložených případů díky široké databázi DNA, Ta čerpá data i od nadšenců, kteří mapují vlastní rodokmeny.

Policejní oddělení Seattle, případ číslo 2657. Ve složce s tímto číslem se po více než 52 let skrýval příběh Susan Galvinové, dvacetileté dívky, která byla v červnu 1967 znásilněna a uškrcena. Svědci ji naposledy viděli v doprovodu muže s maskou klauna, ale nikdo z nich netušil, kdo se pod ní skrýval. Policie byla na případ krátká. Chyběly důkazy. Zločin se tak dostal do sekce odložených případů - anglicky cold cases.

Před pár týdny však nastal zlom. „Všichni jsme doufali, že jednoho dne dospějeme k průlomu,“ citovala americká média vyšetřovatele Rolfa Nortona, který se ujal vedení vyšetřování případu. Policisté na základě shody DNA z místa činu zjistili, že útočníkem, který Galvinovou zavraždil, byl Frank Wypych. Tehdy mu bylo šestadvacet let a byl otcem malého dítěte. Zemřel však v roce 1987, tedy roky před odhalením zločinu.

Vražda Susan Galvinové je ale jen jedním ze šedesáti zdánlivě neřešitelných případů, které se v poslední době podařilo objasnit. Mnohé z nich čekaly na průlom 30 až 40 let. Stejně jako vraha Galvinové, i další podezřelé usvědčila jejich vlastní DNA nalezená na místě činu.

U zrodu tohoto nového úspěchu kriminalistiky přitom stálo nové americké hobby – genealogie a tvorba rodokmenů. V USA totiž funguje hned několik společností, které zvědavým Američanům pomáhají vypátrat vzdálené příbuzné - stačí setřít jen pár buněk ze stěny ústní dutiny. Tyto společnosti, mezi něž patří například FamilyTree, MyHeritage či 23andMe, si díky širokému zájmu populace vybudovaly širokou datovou databázi. A policie se rozhodla ji využít.

Deník New York Times o tomto fenoménu „radikální transformace“ kriminalistiky napsal již dubnu loňského roku poté, co byl zatčen tzv. „Golden State Killer“, vrah, který zabíjel v USA mezi lety 1976 a 1986. Vyšetřovatelé nahráli jeho DNA do systému GEDmatch.com, portálu s biologickými daty. Ten v současnosti disponuje genetickými informacemi přibližně 929 tisíc Američanů.

Dopadení po letech Třiasedmdesátiletý Joseph James DeAngelo sedí před soudem na...

Dopadení po letech Třiasedmdesátiletý Joseph James DeAngelo sedí před soudem na pojízdném vozíčku. Policie jej dopadla až po více než čtyřiceti letech pátrání a využila k tomu veřejnou databázi GEDmatch, v níž našla DNA vrahova příbuzného.

Na základě srovnání vzorků DNA se policistům podařilo najít vzdáleného bratrance vraha. Hovořili s ním a od něj zjistili, koho vlastně hledají. Byl jím 73letý Joseph James DeAngelo. Bývalý policista, který už byl v době zatčení upoutaný na kolečkové křeslo. Podařilo se tak odhalit pachatele nejméně 12 vražd, 45 znásilnění a 120 vloupání.

Obavy ze zneužívání

Byl to obdivuhodný úspěch, policie tak začala nová data využívat v dalších a dalších případech. Brzy se však začalo hovořit o tom, zda není využívání dat od nadšenců do rodokmenů porušováním práva na soukromí. „Všechno, co ve výsledku pomáhá spravedlnosti, je dobré,“ uvedl pro deník Welt genetik Thomas Krahn, který spolupracuje se společností FamilyTree. „Jedinou otázkou zůstává, zda člověk může řešit porušení zákona jiným porušením zákona.“

Genealogické společnosti původně cílily především na lidi, kteří si přáli nalézt příbuzné. Ať již šlo o nadšence do rodokmenů, adoptované děti, nebo děti stvořené ze spermatu od anonymního dárce, které si v přejí nalézt své biologické rodiče, nebo sourozence. Kritici však upozorňují, že velice snadno může dojít ke zneužití získaných dat. Skupina Ancestry.com dokonce získala anticenu Big Brother 2019 v oblasti biotechnologií - podle poroty totiž díky ní může mít policie získat velmi snadný přístup k stovkám tisíc profilů lidí.

Srovnání DNA navíc může policistům pomoci najít hned několik generací příbuzných a dohledat dokonce i ty, které účastník vyšetřování vůbec nemusí znát. Nové možnosti tak otevírají zásadní otázku. Jak závažný musí být čin pro to, aby se policie uchýlila k srovnávání genetického materiálu nevinných zájemců o historii vlastního rodu.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.