Mezinárodní organizace práce (ILO) odhaduje, že na celém světě kvůli krizi zanikne zhruba 20 milionů pracovních míst, ale může to být klidně ještě více. Zasaženy budou podle prognózy nejpravděpodobněji finanční služby, stavebnictví, realitní aktivity a automobilový sektor. Jen Velkou Británii by přitom měl opustit zhruba milion pracujících cizinců.
"Přesně 26. listopadu přijdeme s uceleným plánem obnovy Evropské unie, který bude založen na rámci, který jsme (Evropská komise) dnes odsouhlasili," řekl Barroso. Zatím není jasné, jakou by měla mít pomoc "čerstvě" nezaměstnaným lidem podobu.
V Evropské unii nicméně existuje takzvaný globalizační fond, za jehož vznikem stojí eurokomisař Vladimír Špidla. Jeho zaměření zřejmě nejvíce odpovídá účelu, který nastínil Barroso. Finanční prostředky z globalizačního fondu totiž putují na boj s dopady globalizace, tedy především lidem, kteří ztratí pracovní místo, protože se jejich firma přesunula za levnější pracovní silou.
Na zahlazení následků globalizace je přitom v unii vyčleněno 3,5 miliardy eur (zhruba 84 miliard korun) pro roky 2007 až 2013, což by ovšem pro nové účely nemuselo stačit.
Evropská unie chce také zvýšit prostředky ve svém fondu na pomoc zemím postiženým finanční krizí na 25 miliard eur (zhruba 600 miliard korun). V současnosti v něm je 12 miliard eur, řekl eurokomisař Joaquín Almunia.
Komise dala rovněž členským státům Evropské unie "zelenou" k překračování pravidel pro hospodaření jednotlivých zemí. Vyšších rozpočtových schodků, než stanoví unijní pravidla, se státy mohou dopustit v případě, že budou chtít zabránit zpomalení hospodářství, které je následkem finanční krize.
